V posledním desetiletí se setkáváme v psychologii s řadou poměrně nových pojetí. Příkladem mohou být výzkumné práce zabývající se otázkami humoru, odpouštění, vděčnosti, skromnosti, ale i moudrosti, kvality života a jeho smysluplnosti atp. Právem se ptáme: Jsou tato pojetí, která jsou v poměru k tomu, co se v klasické psychologii v posledních desetiletích probíralo, pro psychologii autentická? Jak je máme chápat? Co s nimi?
Přednáška na IV. Celostátní konferenci mladých psychologů - Brno 3-4.3. 2007
Má osobní cesta k psychologii zdraví
01- Celkem 15 let psychologie práce –výzkum zábrany úrazů a nehod
02 - 25 let v ILF na posudkovém lékařství – psychické stavy lidí po úrazech,chronicky nemocní, zdravotně postižení
03 - Pokus o konstrukci Indexu QL pacienta /ILF04 - Setkání se salutogenezí Aarona Antonovského
1.Založení zájmové skupiny psychologie zdraví: Havlínová-Břicháček-Míček-Křivohlavýv 80 létech
2. Přijetí sekce psychologie zdraví do ČMPS – organizace přednášek, setkání s hosty a výjezdové víkendové semináře s mezinárodními hosty a účastníky Lázně Jeseník (Priessnitz), VernířoviceVedení: z počátku Břicháček, později 1995 – 2005Křivohlavý,dnes Kebza
3. Založení katedry psychologie zdraví a kvality života na KU, fakultě humanitních studií Praha – Jinonice: Břicháček a spol.-bakalářské studium HPs
4. Kontakty s Evropskou společností psychologie zdraví _ European Health Psychology Society – výroční kongresy – Leipzig, Bergen. Wien …
5. Kontakty se sekcí APA – Health Psychology – 36 ? Health PsychologyUCLA-Los Angeles, St. Diego, Stanford, Davis
Úvod:
V posledním desetiletí se setkáváme v psychologii s řadou poměrně nových pojetí. Příkladem mohou být výzkumné práce zabývající se otázkami humoru, odpouštění, vděčnosti, skromnosti, ale i moudrosti, kvality života a jeho smysluplnosti atp. Právem se ptáme: Jsou tato pojetí, která jsou v poměru k tomu, co se v klasické psychologii v posledních desetiletích probíralo, pro psychologii autentická? Jak je máme chápat? Co s nimi?
K tématům klasické psychologie (Tab. č. 1) se najednou přiřazují témata relativně nová (Tab.. č. 2)
Tab. č. 1
Klasická psychologická témata:
obecná psychologie
psychologie vnímání
kognitivní psychologie
emoce a afekty
motivace
psychologie osobnosti
vývojová psychologie
klinická psychologie
psychologie práce
psychologie sportu
gerontologická psychologie
psychologie prodeje at
Tab. č. 2.
Relativně nové oblasti psychologie:
psychologie zdraví
psychologie kvality života
pozitivní psychologie
psychologie naděje
psychologie smysluplnosti života
psychologie odpouštění
psychologie vděčnosti
psychologie moudrosti
Nejde při tom o pracovní oblasti zcela okrajové, empricky nestudované, experimentálně neopatřené. Právě naopak Svědčí o tom např. celá řada zpracování těchto témat ve formě přehledů – tzv.. Handbooks – příručky či učebnice daného oboru (viz Tab. č. 3).
Obr. č. 3 Základní učebnice relativně nových psychologických oblastí:
Health Psychology – S.E. Taylor. 1995. (781 stran).
Handbook of Positive Psychology - C.R.Snyder, S.J. Lopez. 2002.(829 stran)
A Handbook of Wisdom. Psychological Perspectives. - R.J.Sternberg, J.Jordfan 2006(387 stHran).
Handbook of Hope. Theory, Measures, and Applictions.- C.R. Snyder .2000. (387 stran).
The Psychology of Gratitude – R.A.Emmons. 2004. (368stran)
Forgiveness – Theory, Research and Practice – M.E.Mc Cullough, K.I.Pargament,C.E. Thoresen . 2000. (334 stran.
Meanings of Life – R.F. Baumeister. 1991. (426 stran).
The Psychology of ultimate concerns. Robert A. Emmon 1997. (230 stran).
Pokusme se proto vnést do tohoto souboru relativně nových psychologických témat určitý řád.
There is a cluster of contemporarily often discussed topics. Let us grasp it as a systém.
Je možno se domnívat, že v tomto souboru či klastru relativně nových témat a pracovních oblastí psychologie existuje určitý řád. Pokusme se ho naznačit ve formě hierarchické stavby (viz Tab. č. 4).
Obr.č. 4 Systémové pojetí skupiny relativně nových témat a pracovních oblastí psychologie:
I. Žít smysluplným životem – Mít pro co hodnotného žít
II. Kvalita života
III.Pozitivní psychologie
IV.Psychologie zdraví
-----------
K tomuto pojetí je možno mít některé otázky:
Tato témata ve skutečnosti tyto oblasti neexistují izolovaně od druhých. Mezi jednotlivými stupni existují interakce. Příkladem může být studium vztahu mezi vděčností a zdravotním stavem, práce týkající se vztahu odpouštění k moudrosti atp.
Není. Nad I. je ještě něco o stupeň vyšší: žít dobrým životem (prožít dobrý život) jak v individuální, tak sociální dimenzi – jako rodina, společenství atp.
Otázka č. 3. Čím to bylo způsobeno, že se tato relativně nová témata psychologie objevila?Je možno se domnívat, že to vše vzniklo poznání, že se klasická psychologie zabývala až příliš výlučně poměrně negativními psychologickými jevy - např. tak jak to nejzřetelněji ukazuje klasická klinická psychologie. Při tom se však ukazovalo, že to nejsou jediné jevy, které spadají do oblasti psychologie. Zkusme to demonstrovat pohledem na následující dvě tabulky:Tab. č. 5. a tab. č. 6
Tab.č. 5
Disease model of human functionning:
slabé stránky člověka – human weaknesses
Negativní jevy, kterým se věnuje klasická forma psychologie a psychoterapie
deprese
úzkost
strach
frustrace
agrese
neurózy
zlost
vztek
nenávist
pomsta
násilí - violence
nevděčnost.
beznaděj
smutek
žal atp.
-----------------
Tab. č. 6
Health model of human functionning:
Silné stránky člověka- human strengths
radost
štěstí
perspektiva – zaměření do budoucnosti
naděje
odpouštění
smiřování
vděčnost
moudrost
zvládání těžkosti – coping
sociální opora
provitální orientace – mít pro co žít
smysluplnost života
realistic health beliefs
provitální health habits
inteligent use of health
---------------------------------
Psychologie zdraví
Prameny pozitivní psychologie a psychologie zdraví je třeba hledat jinde nežli v pokračování toho, co se dosud dělalo v klinické psychologii. Oč jde to bych rád naznačil třemi pohledy:
A. Představme si řeku, v níž se někdo koupe. Najednou se začne topit. Podaří se však ho však vytáhnout, vypumpovat z něj vod, dát mu umělé dýchání a tak ho vrátit životu. Tato „terapie“ mu zachránila život-
Oproti tomuto postupu je možno si představit obdobnou situaci, kde se však ten, kdo se v řece koupe, naučí plavat a i když se dostane na hlubinu, plavání mu pomůže dostat se zpět na břeh.
B. Statistiky úmrtí nám ukazují, že za posledních 100 let došlo k radikální změně příčin smrti. Zatímco v r. 1900 to byly v první řadě infekční nemoci, tuberkulóza, zápal plic a chřipka atp. co tvořilo gros příčin úmrtí, v r. 2000 na prvním místě to byly kardiovaskulární nemoci, maligní tumory(rakovina), úrazy, cerebrovaskulární příhody - mozkové mrtvice atp., co se dostalo na první místa.
Proto byl v r. 1900 pochopitelný důraz na epidemiologický výzkum a z něho vyplývající praxi v medicíně, případně na biomedicínský přístup k tomu, co se ve zdravotnictví mělo dělat. Dělalo se to a bylo do správné.
V r. 2000 se charakteristika příčin smrti přesunula jinam. V pozadí kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny – dvou nejdůležitějších příčin smrti, stejně jako úrazů, nejsou v prvé řadě jen fyzické, ale i psychické faktory. Výzkum negativního vlivu stresu, psychosomatiky, ale i studií psychoneuroimunologie ukázal zřetelně, že to, nač je třeba se soustředit v současné době , je třeba hledat i v oblasti psychické. Psychologii se tak otevírá nové pole působnosti. Psychologie zdraví je jedním z příkladů tohoto přístupu. Vedle biomedicínského modelu zdraví a nemoci se objevil biopsychoneuroimunologický model. Ten je výzvou i pro psychology.
C. Neustálé zdokonalování přístrojů klasické biomedicíny a zásobování trhu novými, stále dražšími výrobky farmaceutického průmyslu, které tomuto biomedicínskému modelu slouží v oblasti terapie jsou příznakem doby. Výdaje na zdravotnictví ve všech státech stoupají logaritmickou řadou. Dosahují i v nejvyspělejších státech nepředstavitelné výše. Vytváří tak těžko řešitelné problémy. Příkladem může být zvýšení výdajů na zdravotnictví v USA, které za posledních 50 let vzrostlo více jak o 300%. Za této situace se hledají nové – méně nákladné způsoby k řešení problematiky údržby zdraví.
Do popředí vystupuje i otázka zvyšování průměrného věku obyvatel a tím i růst počtu starších lidí. Jde při tom nejen o zdravotní problematiku starých lidí, ale i o otázku kvality života. Ta se však netýká jen starých lidí. Stále větší množství lidí se ptá po tom, zda “zdraví“ je nejvyšším cílem všeho usilování člověka nebo zda by mělo jít i o cíle vyšší např. o to, co se rozumí termínem „kvalita života“, případně „smysluplnost života“.
To vše je mono chápat i jako výzvu pro psychologii. Jak na tuto výzvu psychologie odpovídá?
Co se rozumí psychologií zdraví?
Oč jde to naznačeno v tab. č. 7 a 8.
Tab. č. 7Psychologie zdraví
Health Psychology,
Gesundheitspsychologie,
La psychologie de la santé
alternativní termíny:biobehavioral medecine
behavioral health
salutogenesis
valeologie
psychosomatic medicine
Nutno odlišit od:dif. dg.
klinická psychologie
lékařská psychologie
psychologie nemocného člověk
amedicínská psychologiezdravotnická psychologie
----------------
Tab. č. 8Základní termíny psychologie zdraví:
údržba zdraví – health maintenance
povzbuzování zdraví – health promotion
posilování zdraví - health enhancement
podpora zdraví - health endorsement
zdravotní potenciál- health potential
salutory - salutogenní faktory – posilují a povzbuzují zdraví(salutogens)
stresory – stresogenní – zdravotně rizikové faktory (pathogens)
well-being – stav, kdy je člověku dobře (well-ness)
life-style-factors
risk-factors
To, jak se základní model psychologie zdraví vyvíjel, je naznačeno v tab. č. 9
Tab. č. 9základní model:
a. psychosomatické pojetí zdraví
b. biopsychologické pojetí zdraví
c. biopsychosociální pojetí zdraví
d. bio- psycho-socio- environmentální pojetí zdraví
cíl: globální pojetí – dosud chybí morální a spirituální faktory
--------------
Tab. č. 10
Podpora zdraví znamená:
1. reorientace systému péče o zdraví
a. podpora zdraví
b. prevence chorob
c. léčba
d. rehabilitace
2. Zdravá veřejná zdravotní politika
3. Tvorba zdraví podporujícího životního prostředí
4. Posilování aktivit podporujících zdraví v obcích a komunitách
5. Rozvoj schopností lidí pro podporu a posilován zdraví
Historie postupu globálního myšlení o zdraví, které ovlivnilo psychologii zdraví
Tato historie má několik kritických bodů
I. Zasedání plena WHO – tzv. World Health Assemblyv r. 1977 v Alma Atě
a jeho výsledný dokumentHealth for all up to 2000 je pokusem formulovat vizi a směr další aktivity v oblasti zdravotní péče.
V tomto dokumentu se setkáváme s pojetím nejen léčení, ale i podpory zdraví jako jednoho z úkolů zdravotnictví.
V tomto usnesení se hovoří i o tzv. zdravotním potenciálu – health potential - jako o „nejvyšším stupni zdraví, kterého může člověk dosáhnout“ Veškerá aktivita zdravotního charakteru má být směřována k tomu, aby tento potenciál byl člověku zachován a podporován . Později se k tomu přidá ještě, že ten má být i posilován a pokud možno i zvyšován.
Dokument je obsažnější. Vytyčuje strategii další činnosti konkretizací celkem 21 úkolů
II. V r. 1984 byl zahájen program Podpora zdraví evropské úřadovny WHO. Tam se již setkáváme s konkretizací toho, co se rozumělo podporou zdraví a s termíny preventivní zdravotní péče : udržováním a posilováním zdraví – s termíny: health promotion - podpora zdraví a and health enhancement – posilování zdraví.
Ta definuje podporu zdraví již konkrétněji jako proces umožňující lidem zlepšit své zdraví a zvýšit kontrolu nad ním“ (Kebza. 2005. s. 33).
Tak je dána jasná směrnice:
Obecně: Zdraví má být chápáno jako nedílná součást života každého člověka a společenské praxe.
Konkrétně pak:
a.) Odpovědnost za své zdraví má každý osobně. I když zdravotnictví mu v tom může a má pomáhat, nesnímá to z něho jeho vlastní odpovědnost.
b.) O zdraví se má každý sám aktivně starat – nejen pasivně přijímat to, co pro něho druzí (např. určitá instituce) dělá.
c.) V širší společenské dimenzi je péče o zdraví chápána i jako politický úkol a otázka vedení komunitního života
d.) Zdraví přestává podle toho být cílem a stává se prostředkem k jiným, vyšším osobním i společenským cílům.
e.) Vztah mezi klasickou formou zdravotní péče a podporou zdraví má mít v tomto pojetí následující systemové pojetí:
podpora zdraví ---prevence chorob ----terapie ------rehabilitace
U nás např. založením katedry psychologie zdraví v Praze v na Karlově univerzitě na fakultě sociálních studií v Jinonicích a zavádění předmětu psychologie zdraví na jiných fakultách – Plzenˇ. Ústí nad Labem, Praha –filos.fakultě, Brno –pedag. fakulta aj.
Založením sekce psychologie zdraví při Českomoravské psychologické společnosti - viz její pravidelné každoroční květnové celostátní i mezinárodní setkání ve nejprve v Jeseníku a později veVernířovicích .
Založením Evropské společnosti psychologie zdraví – EHPS – a jejími pravidelnými každoročními kongresy v různých státech v Evropě.
Neustálým rozšiřováním školících středisek pro postgradjální vzdělávání v oboru psychologie zdraví v Evropě i ve světě
Pozn. Základní poznatky tohoto oboru jsou získávány experimentální prací ve výzkumných ústavech a ověřováním modelů v praxi.
Tvorba modelů výchovných programů pro zvyšování úrovně zdraví. V r. 2000 bylo zveřejněno přes 100 takovýchto modelů podle nichž se na mnoha místech provádí výchova ke zdravému životnímu stylu.
Příklad z praxe
Problematika kvality života a zdraví zaujala v současné době již pevně své místo v oblasti péče o zdraví.
Příkladem může být existence celosvětové organizace Quality of Life a jejího odborného časopisu Quality of Life Research. Tato organizace koná každoročně své kongresy na různých místech na světě.V r . byla tato konference v Praze a účastnilo se jí přes 500 psychologů z celého světa.
Jiným příkladem z praxe může být preventivní péče o vrcholové pracovníky v zabránění vývinu tzv.jevu vyhoření –burnout. Stále více zvláště špičkových pracovišť využívá služeb psychologů specializovaných na problematiku psychologie zdraví k tomu, aby jim pomohli zabránit jevu vyhoření. Nejde zde v prvé řadě o terapii těch kteří již vyhořeli, ale o změnu všech podmínek v daném systému instituce, které by mohly způsobit tento jev.
Dalším příkladem práce psychologů v dané oblasti je možno najít v hospicích. Úprava podmínek pro důstojné ukončení života vyžaduje využití řady poznatků z psychologie zdraví. Není divu, že se tito psychologové dobře včleňují do činnosti paliativní medicíny nejen v hospicích, ale i na klinikách v odděleních paliativní medicíny.
Není možno opomenout pronikání této vize podpory zdraví do oblasti tělovýchovné péče a péče o zdravý pohyb (Viz aktivitu kateder tělovýchovy a sportu na vysokých školá)– stejně jako do oblasti péče o zdravou výživu (Dr. Iva Málková).
Závěr
Bylo nám dáno dožít se do doby, kdy se v oblasti péče o zdraví vracíme na vyšší rovině k prastarému pojetí této péče: jde v ní o celého člověka - nejen o jeho tělo a nejen o něj jako jedince - a o to, aby pokud možno vše směřovalo k tomu, aby tento člověk mohl dělat to, co by dělat měl – žít smysluplným životem. Jako psychologové jsme voláni k spoluúčasti na tomto úkolu. Jak odpovíme?
Obr.13. Proč pečovat o zdraví?
aby pokud možno vše směřovalo k tomu, aby člověk mohl dělat to, co by dělat mohl, chtěl a měl – žít smysluplným životem. Jako psychologové jsme voláni k spoluúčasti Praxe uplatnění psychologů v HPS: QL-studies –Zdravá škola, - Havlínovázdravé město zdravý podnik Koukolazdravý podnik – Hospice a paliativní medicínaPéče o stálé zdraví lidí na exponovaných místech – včele podniků, větších organizací, politikůPéče o zdraví dětí a dospívající mládežePéče o staré lidi - domovy důchodců a sanatoria Psychická rehabilitace zdravotně postiženýchPreventivní programy .- alkohol, kouření, drogy, riskantní sex, gambling…Pohybová aktivita- zdravotní tělocvik Zdravý způsob příjmu jídla a pití a moudré udržování hmotnostiTrénování paměti a kognitivních činností .
-------------------
Bližší informace o tomto tématu je možno nalézt v knihách:Kebza, Vladimír (2005). Psychosociální determinanty zdraví. Academia, Praha.Křivohlavý, Jaro (2001). Psychologie zdraví. Portál, Praha.Křivohlavý, Jaro (2006). Psychologie nemoci. Grada Publishing, Praha.Křivohlavý, Jaro (2005). Pozitivní psychologie – o naději, radosti a odpouštění). Portál, Praha.Mlčák,Zdeněk(2005). Psychologie zdraví a nemoci. Ostravská univerzita Fil. fakulta. Ostrava.Vašina, Bohumil (2999). Psychologie zdraví. Ostravská univerzita, Fil.fakulta. Ostrava.
----------------------------------------------