Budoucnost psychologie zdraví

 

Přednáška na IV. Celostátní konferenci mladých psychologů - Brno 3-4.3. 2007

      V posledním desetiletí se setkáváme v psychologii s řadou poměrně nových pojetí. Příkladem mohou být výzkumné práce zabývající se otázkami humoru, odpouštění, vděčnosti, skromnosti, ale i moudrosti, kvality života i jeho smysluplnosti atp. Právem se ptáme: Jsou tato pojetí, která jsou v poměru k tomu, co se v klasické psychologii v posledních desetiletích probíralo, pro psychologii autentická? Jak je máme chápat? Co s nimi?

 

K tématům klasické psychologie (Tab. č. 1) se najednou přiřazují témata relativně nová (Tab.. č. 2)

 

Tab. č. 1

Klasická psychologická témata:

obecná psychologie

   psychologie vnímání

   kognitivní psychologie

   emoce a afekty

   motivace

psychologie osobnosti

 

vývojová psychologie

klinická psychologie

psychologie práce

psychologie sportu

gerontologická psychologie

psychologie prodeje  atd.

 

Tab. č. 2.

Relativně nové oblasti psychologie:

psychologie zdraví

psychologie kvality života

pozitivní psychologie

   psychologie naděje

   psychologie smysluplnosti života

   psychologie odpouštění

   psychologie vděčnosti

   psychologie moudrosti

  

Nejde při tom o pracovní oblasti zcela okrajové, empricky nestudované, experimentálně neopatřené. Právě naopak Svědčí o tom např. celá řada zpracování těchto témat ve formě přehledů – tzv.. Handbooks – příručky či učebnice daného oboru  (viz Tab. č. 3).

 Obr. č. 3 Základní učebnice relativně nových psychologických oblastí:

Health Psychology – S.E. Taylor. 1995. (781 stran).

 

Handbook of Positive Psychology  - C.R.Snyder, S.J. Lopez. 2002.(829 stran)

 

A Handbook of Wisdom. Psychological Perspectives. - R.J.Sternberg, J.Jordfan 2006(387 stHran).

 

Handbook of Hope. Theory, Measures, and Applictions.-  C.R. Snyder .2000. (387 stran).

 

The Psychology of  Gratitude – R.A.Emmons. 2004.  (368stran)

 

Forgiveness – Theory, Research and Practice – M.E.Mc Cullough, K.I.Pargament,C.E. Thoresen . 2000. (334 stran.

 

Meanings of Life – R.F. Baumeister. 1991. (426 stran).

 

The Psychology of ultimate concerns. Robert A. Emmon 1997. (230 stran).

   

Pokusme se proto vnést do tohoto souboru relativně nových psychologických témat určitý řád.

 

A. Teoretické pojetí souboru v současné době diskutovaných konceptů

 

There is a cluster of contemporarily often discussed topics Let us grasp it as a systém.

Je možno se domnívat, že v tomto souboru či klastru relativně nových témat a pracovních oblastí psychologie existuje určitý řád. Pokusme se ho naznačit ve formě hierarchické stavby (viz Tab. č. 4).

  Obr.č. 4 Systémové pojetí  skupiny relativně nových témat a pracovních oblastí psychologie:  

I.  Žít smysluplným životem – Mít pro co hodnotného žít

Meaningfulness of Life

 

II. Kvalita života

Quality of Life

 

III.Pozitivní psychologie

Positive Psychology

 

IV.Psychologie zdraví

Health Psychology

 

-----------

K tomuto pojetí je možno mít některé otázky:

Otázka č.1.  Jde o relativně samostatná témata?

Tato témata ve skutečnosti tyto oblasti neexistují izolovaně od druhých. Mezi jednotlivými stupni existují interakce. Příkladem může být studium vztahu mezi vděčností a zdravotním stavem, práce týkající se vztahu odpouštění k moudrosti atp.

  

Otázka č. 2: Je  skutečně tím nejdůležitější?

 

Není. Nad I. je ještě něco o stupeň vyšší: žít dobrým životem (prožít dobrý život) jak v individuální, tak sociální dimenzi – jako rodina, společenství atp.

 Otázka č. 3. Čím to bylo způsobeno, že se tato relativně nová témata psychologie objevila?Je možno se domnívat, že to vše vzniklo  poznání, že se klasická psychologie zabývala až příliš výlučně poměrně  negativními psychologickými jevy  - např. tak jak to nejzřetelněji ukazuje klasická klinická psychologie. Při tom se však ukazovalo, že to nejsou jediné jevy, které spadají do oblasti psychologie.  Zkusme to demonstrovat pohledem na následující dvě tabulky:Tab. č. 5. a tab. č. 6 

Tab.č. 5

Disease model of human functionning: 

slabé stránky člověka – human weaknesses

 

Negativní jevy, kterým se věnuje klasická forma psychologie a psychoterapie

 

deprese

úzkost

strach

frustrace

agrese

neurózy

zlost

vztek

nenávist

pomsta

násilí - violence

nevděčnost.

beznaděj

smutek

žal atp.

-----------------

Tab. č. 6

Health model of human functionning:Silné stránky člověka- human strengths 

radost

štěstí

perspektiva – zaměření do budoucnosti

naděje

odpouštění

smiřování

vděčnost

moudrost

zvládání těžkosti – coping

sociální opora

provitální orientace – mít pro co žít

smysluplnost života

realistic health beliefs

provitální health habits

inteligent use of health

---------------------------------Psychologie zdraví 

Prameny pozitivní psychologie a psychologie zdraví je třeba hledat jinde nežli v pokračování toho, co se dosud dělalo v klinické psychologii. Oč jde to bych rád naznačil třemi pohledy:

 

A.  Představme si řeku, v níž se někdo koupe. Najednou se začne topit. Podaří se však ho však  vytáhnout, vypumpovat z něj vod, dát mu umělé dýchání a tak ho vrátit životu. Tato „terapie“ mu zachránila život-

Oproti tomuto postupu je možno si představit obdobnou situaci, kde se však ten, kdo se  v řece koupe, naučí plavat a i když se dostane na hlubinu, plavání mu pomůže dostat se zpět na břeh.

 

B. Statistiky úmrtí nám ukazují, že za posledních 100 let došlo k radikální změně příčin smrti.  Zatímco v r.  1900 to byly v první řadě  infekční nemoci, tuberkulóza, zápal plic a chřipka atp. co tvořilo gros příčin úmrtí, v r. 2000 na prvním místě to byly kardiovaskulární nemoci, maligní tumory(rakovina), úrazy, cerebrovaskulární příhody -  mozkové mrtvice atp., co se dostalo na první místa.

 Proto byl v r. 1900 pochopitelný důraz na epidemiologický výzkum a z něho vyplývající praxi v medicíně, případně na biomedicínský přístup k tomu, co se ve zdravotnictví mělo dělat. Dělalo se to a bylo do správné.

 

V r. 2000 se charakteristika příčin smrti přesunula jinam. V pozadí kardiovaskulárních onemocnění a rakoviny – dvou nejdůležitějších příčin smrti, stejně jako úrazů, nejsou v prvé řadě jen fyzické, ale i psychické faktory. Výzkum negativního vlivu stresu, psychosomatiky, ale i studií psychoneuroimunologie ukázal zřetelně, že to, nač je třeba se soustředit v současné době , je třeba hledat i v oblasti psychické. Psychologii se tak otevírá nové pole působnosti. Psychologie zdraví je jedním z příkladů tohoto přístupu. Vedle biomedicínského modelu zdraví a nemoci se objevil biopsychoneuroimunologický model. Ten je výzvou i pro psychology.

  

C. Neustálé zdokonalování přístrojů klasické biomedicíny a zásobování trhu novými, stále dražšími výrobky farmaceutického průmyslu, které tomuto biomedicínskému modelu slouží v oblasti terapie jsou příznakem doby. Výdaje na zdravotnictví ve všech státech stoupají logaritmickou řadou. Dosahují i v nejvyspělejších státech nepředstavitelné výše. Vytváří tak těžko řešitelné problémy. Příkladem může být zvýšení výdajů na zdravotnictví v USA, které za posledních 50 let vzrostlo více jak o 300%.  Za této situace se hledají nové – méně nákladné způsoby k řešení problematiky údržby zdraví.

 

Do popředí vystupuje i otázka zvyšování průměrného věku obyvatel a tím i růst počtu starších lidí. Jde při tom nejen o zdravotní  problematiku starých lidí, ale i o otázku kvality života. Ta se však netýká jen starých lidí. Stále větší množství lidí se ptá po tom, zda “zdraví“ je nejvyšším cílem všeho usilování člověka nebo zda by mělo jít i o cíle vyšší např. o to, co se rozumí termínem  „kvalita života“, případně „smysluplnost života“.

 

To vše je mono chápat i jako výzvu pro psychologii. Jak na tuto výzvu psychologie odpovídá?

 Co se rozumí psychologií zdraví?

Oč jde to naznačeno v tab. č.  7 a 8.

 Tab. č. 7Psychologie zdravíHealth Psychology, Gesundheitspsychologie, La psychologie de la santé alternativní termíny:biobehavioral medecinebehavioral healthsalutogenesisvaleologie psychosomatic medicine dif. dg.klinická psychologielékařská psychologiepsychologie nemocného člověkamedicínská psychologiezdravotnická psychologie----------------Tab. č. 8Základní termíny   psychologie zdraví:údržba zdraví – health maintenancepovzbuzování zdraví – health promotion posilování zdraví - health enhancementpodpora zdraví  - health endorsement zdravotní potenciál- health  potential  salutory  - salutogenní faktory – posilují a povzbuzují zdraví(salutogens)stresory – stresogenní – zdravotně rizikové faktory (pathogens)well-being – stav, kdy je člověku dobře (well-ness)

life-style-factors

risk-factors

 

To, jak se základní model psychologie zdraví vyvíjel, je naznačeno v tab. č. 9

 Tab. č. 9základní model:a. psychosomatické pojetí zdraví

b. biopsychologické pojetí zdraví

c. biopsychosociální pojetí zdraví

d. bio- psycho-socio- environmentální pojetí zdraví

cíl: globální pojetí – dosud chybí morální a spirituální faktory

 --------------

Tab. č. 10

 Podpora zdraví znamená:

1. reorientace systému péče o zdraví

 

a. podpora zdraví

b. prevence chorob

c. léčba

d. rehabilitace

 

2. Zdravá veřejná zdravotní politika

 

3. Tvorba zdraví podporujícího životního prostředí

 

4. Posilování aktivit podporujících  zdraví v obcích a komunitách

 

5. Rozvoj schopností lidí pro podporu a posilován zdraví

  Historie postupu globálního myšlení o zdraví, které ovlivnilo psychologii zdraví 

Tato historie má několik  kritických bodů

 

I. Zasedání plena WHO – tzv. World Health Assemblyv r. 1977 v Alma Atě

a jeho výsledný dokumentHealth for all up to 2000  je pokusem formulovat vizi a směr další aktivity v oblasti zdravotní péče.

V tomto dokumentu se setkáváme s pojetím  nejen léčení, ale i podpory zdraví jako jednoho z úkolů zdravotnictví.

V tomto usnesení se hovoří i o tzv. zdravotním potenciálu – health potential - jako o „nejvyšším stupni zdraví, kterého může člověk dosáhnout“ Veškerá aktivita zdravotního charakteru má být směřována k tomu, aby tento potenciál byl člověku zachován a podporován . Později se k tomu přidá ještě, že ten má být i posilován a pokud možno i  zvyšován.

 

Dokument je obsažnější. Vytyčuje strategii další činnosti konkretizací celkem  21 úkolů

 

II.. V r. 1984 byl zahájen program Podpora zdraví evropské úřadovny WHO. Tam se již setkáváme s konkretizací toho, co se rozumělo podporou zdraví a s termíny preventivní zdravotní péče : udržováním a posilováním zdraví –  s termíny: health promotion  - podpora zdraví a and health enhancement – posilo vání zdraví.

 

III. V r. 1986 byla uspořádána první mezinárodní konference podpory zdrví v Otawě v Kanadě. Jedním z výsledků této konference byla tzv.

1986 Otawská charta.

Ta definuje podporu zdraví  již konkrétněji jako proces umožňující lidem zlepšit své zdraví a zvýšit kontrolu nad ním“ (Kebza. 2005. s. 33).

 

Tak je dána jasná směrnice:

Obecně: Zdraví má být chápáno jako nedílná součást života každého člověka a společenské praxe.

Konkrétně pak:

a.) Odpovědnost za své zdraví má každý osobně. I když zdravotnictví mu v tom může a má pomáhat, nesnímá to z něho jeho vlastní odpovědnost.

 

b.) O zdraví se má každý sám aktivně starat – nejen pasivně přijímat to, co pro něho druzí (např. určitá instituce) dělá.

 

c.) V širší společenské dimenzi je péče o zdraví chápána i jako politický úkol a otázka vedení komunitního života

 

d.) Zdraví přestává podle toho být cílem a stává se prostředkem k jiným, vyšším osobním i společenským  cílům.

e.)  Vztah mezi klasickou formou zdravotní péče a podporou zdraví má mít v tomto pojetí následující systemové pojetí:

podpora zdraví ---prevence chorob ----terapie ------rehabilitace

Jak se tyto změny projevily u nás a ve světě?

Příkladem toho, jak tato změna zasáhla ČR může být akrediace oboru preventivní medicína.

Jiným příkladem mohou být akce typu:

zdravá škola

škola podporující zdraví

zdravé město

zdravý podnik atp.

Jiným příkladem může být růst vysokoškolských  ústavů, kateder a vysokoškolskýcjh pracovišť psychologie zdraví

např.v Anglii, Holandsku. Finsku, Německu Norsku, Rakousku. Polsku atp.

U nás např. založením katedry psychologie zdrví v Praze v na Karlově univerzitě na fakultě sociálních studií v Jinonicích a zavádění předmětu psychologie zdraví na jiných fakultách – Plzenˇ. Ústí nad Labem,  Praha –filos.fakultě,  Brno –pedag. fakulta aj.

 

Založením  sekce psychologie zdraví při Českomoravské psychologické společnosti  - viz její pravidelné každoroční květnové celostátní i mezinárodní setkání ve nejprve v Jeseníku  a později veVernířovicích .

 

Založením Evropské společnosti psychologie zdraví – EHPS – a jejími pravidelnými každoročními kongresy v různých státech v Evropě.

 

Neustálým rozšiřováním školících středisek pro postgradjální vzdělávání v oboru psychologie zdraví  v Evropě i ve světě

Pozn. Základní poznatky tohoto oboru jsou získávány experimentální prací ve výzkumných ústavech a ověřováním modelů v praxi.

 

Tvorba modelů výchovných programů pro zvyšování úrovně  zdraví. V r. 2000 bylo zveřejněno přes 100 takovýchto modelů podle nichž se na mnoha místech provádí výchova ke zdravému životnímu stylu.

 Příklad z praxe

Problematika kvality života a zdraví zaujala  v současné době již pevně své místo v oblasti péče o zdraví.

 

Příkladem může být existence celosvětové organizace Quality of Life a jejího odborného časopisu Quality of Life Research. Tato organizace koná každoročně své kongresy na různých místech na světě.V r . byla tato konference v Praze a účastnilo se jí přes 500 psychologů z celého světa.

 

Jiným příkladem z praxe může být preventivní péče o vrcholové pracovníky v zabránění vývinu  tzv.jevu  vyhoření –burnout. Stále více zvláště špičkových pracovišť   využívá služeb psychologů specializovaných na problematiku psychologie zdraví k tomu, aby  jim pomohli zabránit jevu vyhoření. Nejde  zde v prvé řadě o terapii těch kteří již vyhořeli, ale o změnu všech podmínek v daném systému instituce, které by mohly způsobit tento jev.

 

Dalším příkladem práce  psychologů v dané oblasti  je možno najít v hospicích. Úprava podmínek pro důstojné ukončení života vyžaduje využití řady poznatků z psychologie zdraví. Není divu, že se tito psychologové dobře včleňují do činnosti paliativní medicíny nejen v hospicích, ale i na klinikách v odděleních paliativní medicíny.

 

Není možno opomenout pronikání této vize podpory zdraví do oblasti tělovýchovné péče a péče o zdravý pohyb (Viz aktivitu kateder tělovýchovy a sportu na vysokých školá)– stejně jako do oblasti péče o zdravou výživu (Dr. Iva Málková).

 

Závěr

Bylo nám dáno dožít se do doby, kdy se v oblasti péče o zdraví vracíme na vyšší rovině k prastarému pojetí této péče: jde v ní o celého člověka  - nejen o jeho tělo a nejen o něj jako jedince - a o to, aby pokud možno vše směřovalo k tomu, aby tento  člověk mohl dělat to, co by dělat měl – žít smysluplným životem. Jako psychologové jsme voláni k spoluúčasti na tomto úkolu. Jak odpovíme?

 Obr.13.  Proč pečovat o zdraví? aby pokud možno vše směřovalo k tomu, aby  člověk mohl dělat to, co by dělat mohl, chtěl a měl –  žít smysluplným životem. Jako psychologové jsme voláni k spoluúčasti