Marie Mikulová-Thulstrupová:
Kiergegaard a dějiny křesťanské zbožnosti.
Centrum pro studium demokracie a kultury,
Brno, 2005
Kiergegaard je pojem. Jaký? To ukazuje např. to, že v seznamu prací o něm nacházíme již přes 4000 titulu knih. Na jedné straně je studován jako ten, kdo podnítil existenciální způsob myšlení a fenologický přístup k pojetí existence. Na druhé straně je viděn jako ten, kdo nejen vystudoval luterskou teologii, ale i "urputně" ji kritizoval. Estetici i estetici v něm vidí nepřeberný zdroj podnětů.
Autorka práce- paní Marie Mikulová-Thulstrupová je též pojem. Stačí se podívat na celou sérii Kiergegaardových knih, které převedla do soudobé češtiny. A jen ten, kdo se pokoušel číst Kiergegaarda v originále, ten si dovede představit jak obtížná práce to je. V recenzované knize máme před sebou "životní dílo! Této autorky. Celý život se soustavně věnovala - spolu se svým manželem (profesorem etiky na dánské evangelické teologické fakultě) Kiergegaardovy, našla mezeru v souboru pojednání o něm - a vyplnila ji knihou, kterou áme před sebou.
Jak již vylívá z nadpisu, pojednává recenzovaná kniha o zbožnosti. Pojednává o ní tak, že Kiergegaardovo pojetí - a praxi - zařazuje do kontextu dějin toho, jak bylo o zbožnosti kdy psáno. Nejen to. Snaží se vyčlenit z toho, co Kiergegaard napsal samo jádro novozákonního pojetí zbožnosti, o které Kiergegaardovi šlo. A oč mu šlo? O to žít doopravdy a naplno svůj život jako křesťan. A to je otázka, kterou si klade každý z nás - ne jen jednou, ale neustále. Dnes pak zvláště, když vidíme, jak sentimentáloní romantismus holduje prchavým emocionálním zážitkům. Pohybuje se v horizontále a o vertikále života, o jeho hloubce a výši nemá potuchy.
Řekne-li Kiergegaare víra - a to je pro něho samo jádro křesťanství, pak má na mysli takovou víru s níž se setkal u Abrahama. Uslyšení Božího volání a naprostá poslušnost toho, co bylo zaslechnuto. Hovoří-li o novozákonní podobě životní cesty víry křesťana, potom klíčovým slovem mu je metanoia - radikální změna směřování života. I když Kiergegaard souhlasí s tím, že odpuštění vin je Boží dar, přece jen vidí nutnost určité aktivity člověka, který o odpuštění prosí (s. 73)
V jeho pojetí obrácení je nejen biblické "Kdo kradl, již nekraď... (L 3,10), ale i pokání. A to je velice hluboká změna v nitru člověka. Patří do ní nejen lítost nad tím, že člověk opustil cesty Boží a nejednal podle Boží vůle, ale i neustálé pamatování na to, kdy sešel z Boží cesty a dal se cestou jinou (svévolnou). Toto ujasnění obsahuje nejen upřímnou lítost, ale i hluboký pocit provinění. Na něj pak navazuje úkol polepšení, tj.změny směru, směřování všech záměrů tak, aby byly v souladu s Boží vůlí a úkol: :polepšení. "Jen tento postoj může vést k odpuštění" říká Kiergegaard (s. 72). Maně nám v tom zní Bonhoefferovo odlišení laciné a drahé Boží milosti.Kiergegaard zde jde dál a vidí Boží milost i v požehnání. To chápe jako "Boží pozitivní, láskyplný vztah k lidem " (s. 171).
Poslušné následování Krista, které z tohoto pokání a obrácení vychází, je pak tím, co Kiergegaard rozumí pravým životem křesťana. "Kře sťanství se dokazuje následováním" (s. 167). To však ve své době u svých spoluobčanů nenacházel. Proč? Kiergeaard z toho do určité míry vinil Luthera: "Změnil křesťanství tím, že odstranil následování Krista" (s. 77). O následování Krista v Kiergeaardově pojetí pojednává celá poslední kapitola recenzovanéknihy. Radikálně odmítá to pojetí, které je pouze zrcadlením - imitací toho,jak žil Kristus. Na druhé straně klade důraz na hluboké vnitřní, niterné kořeny víry, které vedou k tvořivému následování - a tak k opravdovému životu víry každého z nás (jako "jedince"). Ne k "mírnému" následování, ale k opravdovému "životu s Kristem" (s.184).
Recenzovaná kniha je nesmírně aktuální a nesmírně bohatá. Dalo by se říci, že je "vysokoškolskou učebnicí pojetí zbožnosti" - vůbec, nejen u Kiergegaarda. Podává přehled pojetí zbožnosti od počátku křesťanství do Kiergegaardovy doby - zbožnosti asketiků, mnichů a jeptišek, reformátorů, pietistů i kazatelů pokání. Do hloubky se zabývá otázkami křesťanské lásky, utrpení a radosti ve spojitosti s následováním Krista, tradicí i tím, co Kiergegaard viděl kolem sebe. Má bohatý aparát vysvětlivek a přehled použité liteatury. Ten obsahuje daleko přes 300 titulů.
Jaro Křivohlavý pro Evangelický týdeník