Jaro Křivohlavý: Psychologie moudrosti, Grada Publishing, Praha (2008).

Jaro Křivohlavý: Psychologie moudrosti, Grada Publishing, Praha (2008).

 

S tématem moudrosti se setkáváme snad ve všech kulturách všech dob. Je spojeno s představou moudrého a dobrého života. Dá se říci, že touha po moudrosti je  antropologickou konstantou.

 

Nad otázkami moudrosti se zamýšlejí prostí lidé. Zabývají se jí však i odborníci. Nejznámějšími z nich jsou filosofové – milovníci moudrosti. V posledních desetiletích se však o moudrost začali zajímat i psychologové.  Jejich práce byly publikovány jak v článkové podobě výsledků empirických šetření a pokusů, tak v knižní podobě.  V současné době je možno se setkat dokonce již se dvěma soubornými pojednáními o psychologii moudrosti typu „Handbooks“.

 

V češtině  je téma moudrosti po výtce stále ještě  tématem  filosofů. Recenzovaná kniha je první českou publikací svého druhu o tom, co se v dané oblasti dělá, jak se to dělá a co se v empirických studiích moudrosti  zjistilo.

 

Kniha o psychologii moudrosti má celkem 96 stran textu a seznam literatury. Je rozdělena do 12 kapitol. V úvodu je pokus naznačit co si máme pod termínem moudrost představit, aby naše pojetí bylo v souladu s tím, jak se o moudrosti hovoří zasvěceně.

 

Ve druhé kapitole se setkáváme s prvním souborem empirických psychologických studií. Ty jsou zaměřeny na poznávání toho, co si lidé představují pod pojmem „moudrost“, případně pod pojmem „moudrý“ nebo  vazbou  „moudrý člověk“. Je podán přehled psychologických studií tzv. implicitního pojetí moudrosti, které tyto představy sondují. V kontextu velkých zahraničních studií uvádí autor i výsledku svého vlastního studia – představy české populace o tom, co to je moudrost, co si Češi myslí, když někdo řekne „moudrý“ a o tom  kdo je moudrý . Výsledky řady studií ukazují na jedné straně, že pojetí moudrosti je ovlivněno sociálním, etnickým a kulturním prostředím, na druhé straně pak naznačují určité  charakteristiky společné všem současným i minulým pojetím moudrosti. Ty jsou v knize uvedeny v přehledu.

 

Druhá sonda do psychologie moudrosti se týká tzv. explicitního studia moudrosti

Na úvod této kapitoly jsou uvedeny tři klasická psychologická pojetí moudrosti známá z historie. Po té je podán dosti podrobný přehled o tom, jak se  odborně studuje to,co to je  moudrost, ve dvou hlavních středicích takovéhoto studia – na berlínském psychologickém institutu a ve skupině psychologů vedených  R.S. Spielbergem v USA.

 

V klasickém pojetí psychologie má moudrost blízko k otázkám psychologie osobnosti. Přesněji: o moudrosti se dosud hovořilo tam, kde studovala nejvyšší oblast osobnosti – charakter. Této problematice je věnována další kapitola. Setkáváme se v ní se zjištěním, které říká, že člověk se s moudrostí nerodí, ale v průběhu života ji získává. Toto zrání osobnosti a prohlubování moudrosti má svůj vrchol v dospělosti a stáří

 

 Spolu s moudrostí se častokrát sledoval i průběh moudrosti blízkého jevu: inteligence. Ukázalo se, že moudrost a inteligence jsou dva odlišné jevy. S určitými vlohami, které se později projeví v podobě inteligence, se člověk rodí. Inteligence dosahuje vrcholu v době rané dospělosti a má tak odlišný průběh v běhu života nežli moudrost.

 

Pozoruhodná je kapitola, která pojednává o moudrosti jako zdroji síly. Jde o poměrně novou oblasti studia tzv. silných stránek člověka, tj. toho, co člověku dává energii a odvahu k angažovanosti. V této, dnes velice široce i hluboce studované oblasti psychologického studia, má moudrost prvořadé místo. V knize je věnována  specielní pozornost  čtyřem oblastem moudrosti, které se v této souvislosti soustavně studují: tvořivosti, zvídavosti, milování učení, otevřené mysli a perspektivě.

 

Tématika knihy je po výtce pozitivní. Autor ovšem nevynechal ani problematiku opaku moudrosti – hlouposti. I té je věnována jedna kapitola.

 

Publikace se nezabývá jen úzce kognitivními aspekty moudrosti, ale věnuje pozornosti i širší psychologické problematice. Ukazují to např. poslední tři kapitoly, kde se jedná o pojetí moudrosti  v zorném úhlu spirituality, vertikály a filosofie. Pozoruhodná je zvláště první z těchto kapitol, která vnáší do souboru našich poznatků téměř soudobé pojetí profesora Pargamenta.

 

Souhrnně je možno říci, že jde o první knihu v českém jazyce o důležitém tématu – moudrosti – studovaném v poslední době ve světě psychology, kteří k této problematice přistupují empiricky. I když se autor dotýká jiných oblastí (např. filosofie moudrosti),  činí tak zřejmě z toho důvodu, aby obraz moudrosti byl úplnější.

 

26.02.08