O vděčnosti s Jaro Křivohlavým-rec. Jiří V. Musil
Kostelní Vydří : Karmelitánské nakladatelství, 2007.
87 s. ISBN 978-80-7195-998-4
V Kostelním Vydří měli skvělý nápad týkající se vydávání knížek významných publicistů a literátů v edici AUTOR - TÉMA. Dvacátý sedmý svazek této edice je právě svazkem, jehož autorem je významný československý vědec, filozofující klinický a sociální psycholog, profesor Karlovy univerzity Jaro Křivohlavý, vzděláním rovněž moderní filolog (anglista), znalec hudby a výborný houslista.
Po publikacích věnovaných pozitivní psychologii a psychologii smysluplnosti lidské existence, ve kterých se Jaro Křivohlavý věnuje řadě témat a problémů u nás vlastně „nových“ a přitom potřebných, dostáváme do rukou monotématický, na vděčnost zaměřený soubor čtyřiceti esejisticky pojatých povídek. Jsou to povídky „ze života“. Autor jejich prostřednictvím brilantně črtá a postihuje psychologický význam ústředního pojmu „vděčnost“. Každou povídku uvozuje citátem myslitelů minulosti i přítomnosti, jsou uvedeny také citáty z Písma, přísloví, a jedno zvykové pojetí sociálního vztahu u etnika jiné kulturní provenience. Kromě těchto dvou verbálně plných a sytých linií textu, je text v záhlaví provázen ještě jednou informační linií. Je to telegraficky stručné předznamenání a současně shrnutí, rada, ponaučení, směrnice a pozitivní direktiva, přátelské pohlazení a současně dodání odvahy. Projevení vděčnosti totiž znamená mít vnitřní zralostní rozměr, formát, odvahu a upřímnost k takovému projevu.
- Chlapcům ve třetí třídě se velmi líbila vedle všech ostatních dívek také copatá tmavovlasá a černooká Kamilka. Svůj vděk za její smavou přítomnost projevovali tím, že ji potahovali za copánky a všelijak ji škádlili, například nezapleteným koncem copánku ji lechtali na krku. Děvčátko tento způsob vyjádření obdivu a vděku přijímalo s určitými rozpaky, i když neztrácelo radostný kukuč.
- Snad každý zná dokonce z období dospělosti zkušenost, že pomoc druhým bývá někdy odměňována i zavilým nepřátelstvím.
Kniha je privátním koncertem bohaté duše zpřístupňující vlastní niterné vibrace, poodhalující ne běžně přístupnou oblast prožívání přímo modelově kultivovaného individua formovaného řecko římskou kulturní tradicí vycházející z antických kořenů současné evropské kultury. Ano, projevená vděčnost vyvěrající z nepředstíratelného prožitku vděčnosti, je jedním z výsostných symptomů komplexně vyzrálé dospělé osobnosti, která těší Sókrata, Platóna, Aristotela, Kohlberga, pro věřící všechny anděly a svaté a přede všemi nepochybně i samotného Tvůrce toho všeho, Kreátora, který dal lidem i tuto možnost sebenaplnění a sebepoznání.
Jsme rádi, že panu profesoru Jaro Křivohlavému můžeme s v d ě č n o s t í poděkovat za zprostředkování takových poznání a za všechno, co pro nás vykonal a stále vykonává.
Jiří V. Musil