"Hospodine, co je člověk, že na něho pamatuješ?" žalm 8, 5:
Chceme se dnes společně zamyslet nad otázkami typu "Co je člověk?" - "kdo vlastně jsem?" „Kým být mohu“ a „Kým býti mám?“ a vyposlechnout, co nám k tomu říká bible.
Čtení: I.Moj. 1, 26 - 28 a 1.Moj,. 2, 7 - 8 a I.Moj 2, 15 - 24
Otázkami, které si dnes klademe v souvislosti s problematikou moudrosti, se zabývali lidé od nepaměti. Přemýšleli o nich a vyjadřovali je svým specifickým způsobem. Do našeho současného uvažování o moudrosti proniká, díky naší evropské kulturní historii, to, co a jak se o moudrosti tomto tématu uvažovalo v antickém světě (zvláště pak v řecké filosofii), tak v teologii, zvláště pak v křesťanství. I když je hlavní důraz v tomto pojednání kladen na psychologii moudrosti, tj. na téma z autorova oboru, není možno nezmínit se o tom, jak k otázce moudrosti přistupovali ti, kteří se jím zabývali dříve - filosofové a teologové.
Obsah přednášky:
I. Pojetí priorit v hodnotové orientaci - Kenneth I. Pargament
II. Pojetí osobních snah a integrace osobnosti– personal strivings – R.A. Emmons
III. Experimentální sondování vlivu úspěšného zvládnutí těžkých životních situací na zrání osobnosti (tvorbu charakteru) – posttraumatic growth - Lawrence C. G. Calhoun a Richard G.Tedeschi.
Obsah:
I.Co to znamená být opravdu člověkem?
II.Co znamená nebýt druhému člověku netečný, neutrální, apatický?
------------
I.Co to znamená být opravdu člověkem?
Na otázku: Kdo je člověk? jsem dostal od jedné dermatoložky výstižnou odpověď: “To je to, co je v tom koženém vaku“ – A nic víc?
„Moudrost je znalost, která je v samém jádru osobnosti, o kterou se tvrdě bojuje celý život a které se potom používá pro všeobecné dobro“
Ch. Peterson a M. E. Seligman, (2004, s. 39).
Není člověku dobře, když je sám
Žít v harmonii, přátelském vztahu a lásce v manželství je cílem přirozeného vývoje lidí.
Soudobá statistická šetření říkají, že u nás více nežli polovina manželství se rozvádí Proč?
Lékařská etika- reviviscens et revirescens . Nejsou to otázky lékařské etiky, co je dnes nejčastěji diskutovaným tématem v rozhovorech lékařů. Tím jsou beze sporu otázky právní stránky práce lékařů. A přece jsou to otázky etiky, které stojí v pozadí velkého množství právních problémů, jimiž si lékaři lámou hlavu.
Do této problematiky práva a etiky přichází v současné dob již druhé vydání knihy, která se snaží ujasnit mnohé z toho, co leží v samém jádru existence lékařského povolání. Jde o knihu lékaře, který je cele v praktické lékařské praxi na východomoravském pomezí a při tom zároveň (nad svůj úvazek praktického lékaře) přednáší lékařskou etiku na olomoucké univerzitě:
Jsou knihy, které jsou psány v průběhu cesty životem. Setkáme se s určitým problémem, řešíme ho a výsledky publikujeme. A pak jsou knihy, které zrají celý život. Kapku po kapce člověk sbírá a skladuje vše s nadějí, že jednou přijde čas a to, co bylo takto nashromážděné, se jako celoživotní bilance a jádro poznané moudrosti objeví v jedné knize. Komárkova kniha je tohoto druhého druhu.
Celá práce je jako „převyprávění příběhu lidského dramatu“ vyzrálou celoživotní „filozofií“ (v anglickém slova smyslu). Je uvedena volnější formou, která je pro toto sdělení vhodnější nežli rigorózní forma vědeckých pojednání. Blíží se to tak filosofickým traktátům v tom nejlepším slova smyslu.
Kiergegaard reviviscens. Jsou knihy, které vyjdou jednou jedinkrát – a to stačí.Lidé vezmou na vědomí, že něco jako daná kniha tu je a jdou dál. Jsou však i knihy, které vyjdou jako stálice na noční obloze. Svítí nejen dnes, ale i zítra a objevují se stále znovu a znovu. A pak jsou hvězdy, které září čím dále, tím více. Soeren Kiergegaard k nim bezesporu patří.
Mám před sebou právě vyšlou knihu. Jmenuje se „Zápas Soerena Kiergegaarda“. Vydala ji Filozofickiá fakulta Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře. Má 166 stran – a má co říci.
Dobríková, Patricia. Zvládanie záťažovýczh situácií.
Jako si zachovať duševné zdravie.Vysoká škola zdravotníctva a sociálnej práce. Bratislava, 2007. ISBN 978-80-89271-20-7.
Problematika stresu a jeho zvládání patří k tématům, kterým je v současné době věnována mimořádná pozornost a to nejen v medicíně a psychologii, ale i v běžné praxi. Rozsah situací, které nás do stresové situace vedou, je však velice široký. Není divu, že autorka zvolila raději termín „zátěž“, nežli stres. Je to i v souladu s šíří těch situací, kterým autorka věnuje ve své práce speciální pozornost.