O vděčnosti s Jaro Křivohlavým

O vděčnosti s Jaro Křivohlavým, soubor 40 esejů na téma vděčnosti a nevděčnosti vydaných Karmelitánským nakladatelstvím v Kostelním Vydří v roce 2007. Vděčnost a nevděčnost prozrazuje něco o našem vztahu k druhým lidem a ke světu. Říká něco i o tom, jak nám je a kdo vlastně jsme. Vděčnost je charakteristikou šťastných lidí. Nacházíme ji v pozadí dobrých vztahů mezi lidmi. Je jí možno vychovávat, cvičit a rozvíjet. V rodině, kde je doma, se lépe žije.

Ukázka Esej č. 6

Inventura darů

"Je životně důležité, aby se lidé naučili počítat, co dobrého přijímají, aby se naučili toho si vážit. Jinak se mohou utápět v počítání ztrát."

Abraham Maslow

Může se stát, a stává se to, že někdo - ve svém zamyšlením nad tím, co je v životě podstatné a co podstatné tak moc není - dojde k závěru, že materiální komfort není to nejdůležitější. Že přijde na to, že důležité je naopak to, jak je v člověku "uvnitř" - u srdce, v duši. Co pak může dělat?

Můžeme si večer, dříve nežli jde spát, vyčlenit chvíli času a zamyslet se nad tím, co ten den od rána do včera prožil a za co může být vděčný. Jinými slovy: může dělat pravidelně denně večer "prověrku" kladných zážitků právě končícího dne.

Takovouto prověrku je možno provádět různým způsobem. Mohu si v klidu včera - jako v kině na plátně - promítnout to, co jsem ten den postupně od rána prožíval, a snažit se chápat mnohé z toho jako dar. Ještě lepší je dělat to s papírem v ruce a jednotlivé postřehy kladných zážitků zapisovat. Dobré je, když přehled toho, co ten den nám bylo dáno jako dobrý dar, provádějí manžele společně.

Tato rada není řečena "jen tak". Tento způsob cvičení vděčnosti byl již vyzkoušen. Byly provedeny pokusy, kdy takováto inventura kladných zážitků byla prováděna větším soustavně počtem lidí každý večer. A co se zjistilo? Když se takováto inventura darů prováděla každý večer, ukázalo se, že již po 14 dnech bylo možno "měřit" kladné odezvy tohoto cvičení a to jak na těle, tak na duši. Zvyšovala se (zákonitě) celková pohoda těch, kteří se tak cvičili ve vděčnosti.

Jak daleko jít ve výčtu kladných zážitků v detailech? Ukazuje se, že někdo počítá jen "velké kameny" a malých kamínků si nevšimne. Jiný věnuje pozornost i drobným zrnkům písku. Sám jsem tuto chybu dělal, až se mne jedna kolegyně zeptala "Jaro, ty nemáš čas přivonět si k růži?" A byla to zrovna růže druhu Gloria Dei. Běžel jsem kolem ní a ve spěchu jsem si jí téměř ani nevšiml.