Psychologie moudrosti a psychologie zdraví

 „Moudrost je znalost, která je v samém jádru osobnosti, o kterou se tvrdě bojuje celý život a které se potom používá pro všeobecné dobro“

Ch. Peterson a M. E. Seligman, (2004, s. 39).

 

 Obsah: I.    Implicitní pojetí moudrostiII.. Explicitní pojetí moudrostiIII. Moudrost v pojetí silných stránek osobnosti   

I. Implicitní pojetí moudrosti

 

Které lidi byste označili za moudré?

Jaké charakteristiky má moudrý člověk?

Koho lidé kolem nás považují za moudrého člověka? A proč?

Příklady moudrých lidí

………………

   

Pět základních dimenzí modelu moudrosti:

 

1.    Kognitivní (poznávací) stránka pojetí moudrosti

2.    Charakteristika vhledu (pochopení podstaty věci, insight)

3.    Postoj hlubokého rozvažování (reflexe)

4.    Zájem o druhé lidi

5.    Dovednosti řešit reálné problémy

…………………..

 

II.  Explicitní pojetí moudrosti

 

Kdy je určité jednání možno považovat za moud

 

Tři přístupy k problematice psychologie moudrosti

…………..  

1.    Poznávání toho, co si lidé o moudrosti a moudrých lidech myslí (představují).

2.    Poznávání toho, co moudří lidé v přerůzných kulturách v minulosti o moudrosti řekli či napsali.

3.    Poznávání toho, co se v současnosti v teorii i empirickém studiu moudrosti studuje (včetně toho, co se již touto cestou ukázalo a poznalo).

 …………………….. 

Berlínský model psychologie moudrosti

 

V práci S. Blucka a J. Glücka (2005).

 

…………………….

Soubor pěti kritérií kvality moudrého jednání:[1]

 

1.    Znalost fakt.

2.    Znalost postupů.

3.    Znalost souvislostí.

4.    Znalost rozdílů.

5.    Znalost pravidel moudrého chování.

……………………

 

 

 

Způsob zjišťování moudrosti:

 

Diagnostická metoda:   Myšlení nahlas

…………………….

Co se zjistilo  o vztahu moudrosti k životu? Vztah moudrosti k věkuVztah moudrosti k emocím

Vztah  k motivaci

…………..  

  Pojetí osobní moudrosti se vztahuje úzce jen a jen k osobnosti daného člověka (k individuu).

 

  Obecná moudrost -  toto pojetí se vztahuje k moudrosti jako sociálnímu jevu; moudrost se zde týká „lidí“ obecně.

 

 „Lidé s vyšší úrovní moudrého jednání:

……………………

 

Charakteristiky moudré osobnosti

1.    Bohaté znalosti sama sebe.

2.    Způsoby sebeřízení a ovládání vlastního osobnostního růstu.

3.    Sebepoznávání.

4.    Schopnost nezaujatého sebehodnocení.

5.    Schopnost tolerovat mnohoznačnost..

……………

 III. Silné stránky osobnosti 

Human strengths

 

Ch. Peterson a M. E. Seligman (2004)

…………………………………

 

Vertikála pojetí kladných charakteristik člověka:

 

1.      Nejvyšší stadium: ctnosti (6).

 

2.      Střední stadium: silné stránky charakteru (24).

 

3.      Nejkonkrétnější stadium: situační témata (množství je těžko vyčíslitelné).

……………………….. 

Ctnosti – nejvyšší, nejabstraktnější charakteristiky vnitřně silného, „dobrého“ člověka:[2]

 

       Moudrost (5)

       Odvaha (4)

       Lidskost (3)

       Spravedlnost (3)

       Ukázněnost (mírnost a sebeovládání) (4)

       Transcendence (přesah běžného) (5)

 

................................

 

Jednotlivé dílčí silné složky ctnosti zvané moudrost:

·       Tvořivost

·       Zvídavost

·       Milování učení

·       Otevřená mysl

·       Perspektiva

………………

 

Peterson, Seligman, 2004) vedla mimo jiné i k tomu, že se skupina psychologů, spojená s touto autorskou dvojicí, pokusila vytvořit metodu diagnostikování přítomnosti všech 24 dimenzí síly charakteru (character strengths). Tato metoda dostala dvojí podobu.

 ……………………

 

Metody diagnostikování silných stránek člověka

 a.  dotazník VIA-IS (Values in Action Inventory of Strengths). b.  řízený rozhovor o celé řadě morálních dilemat (problémových situací) spojený s obsahovou analýzou a hodnocením odpovědí experty.  

Hlavní aspekty moudrosti

 

       Moudrost se týká obtížných životních problémů, zvláště pak těch, které se vztahují k otázkám smysluplnosti bytí, žití a řízení života – tak, aby to byl dobrý život.

       Moudrost představuje to, co je ve svém jádru vrcholem všeho poznávání, usuzování a poskytování rad lidem v těžko řešitelných situacích.

       Moudrost je ideálním spojením (integrací) znalostí, charakteru a ctností.

       Moudrost slaďuje a posiluje osobní i sociální vývoj.

       Moudrost se vztahuje k celkové vyrovnanosti života a charakteristice osobnosti vyjádřené umírněností, zdrženlivostí, sebeovládáním a skromností.

       Moudrost se vztahuje k poznávání samých hranic našich možností poznávání a znalostí, týká se i hlubšího poznávání nejistot, s nimiž se při svém poznávání světa setkáváme.

       Moudrost se obtížně získává, avšak u druhých lidí ji poměrně snadno poznáváme.

 

 

Desatero důvodů proč se zabývat otázkami moudrosti:

 

1.      Moudrost je něco, o čem – jak se ukázalo v průzkumech – mají povědomí lidé na celém světě. Je to „něco“ staronového – setkáváme se s ní v průběhu celých dějin lidstva v přerůzných kulturách.

2.      Moudrost je něco, čeho si lidé na celém světě vždy vážili a i dnes si toho váží a vysoce to hodnotí.

3.      Většina lidí uvádí moudrost na prvním místě v žebříčku hodnot a žádoucích charakterových vlastností osobnosti.

4.      V psychoterapii je nabytí moudrosti jedním z nejžádoucnějších cílů veškerých snah (viz opak psychiky psychicky rozházeného člověka).

5.      Pedagogové považují moudrost za cíl svého výchovného snažení. Viz bonmot: „Synu, uč se moudrým býti.“

6.      V psychologii osobnosti je moudrost něčím, co není možno opomenout, nemá-li v pojetí člověka něco podstatného chybět.

7.      Ve vývojové psychologii je dosažení moudrosti považováno za vrchol zrání člověka.

8.      Ukazuje se, že moudrost má vztah k tomu, zda je, nebo není člověku dobře (well-ness) – a to má v našem životě svou cenu.

9.      Moudrost ovlivňuje směřování našeho života – dává našemu životu smysl.

10.    Moudrost integruje naši osobnost a hlouběji ji zakořeňuje – pracuje proti vnitřnímu chaosu, neuspořádání a dodává člověku identitu (ujasněné pojetí o tom, kým je).

 ……………………….  

1. Bohaté znalosti sama sebe. Jde o znalosti toho, co se týká člověka, jeho přirozenosti a proměn v průběhu celého jeho života.

2.      Znalost postupů. Bohaté znalosti o tom, jak řešit nejzávažnější otázky života a problémy, s nimiž se v životě setkáváme.

3.      Znalost souvislostí. Hluboké povědomí o tom, jak v životě vše spolu navzájem souvisí, a porozumění tomu, jak se to vše v průběhu života mění.

4.      Znalost rozdílů. Povědomí o tom, jak se lidé od sebe liší (dík tomu, že vyrůstali v různých kulturách, které se od sebe navzájem liší), že mají různé žebříčky hodnot a dávají přednost různým věcem. Toto povědomí odlišností mezi lidmi (relativismu) by mělo být spojeno s vysokou mírou tolerance k odlišnostem.

5.      Znalost pravidel moudrého chování. Znalosti toho, jak se chovat v situacích, kde nemáme přesné podklady k tomu, abychom se mohli správně rozhodnout, případně tam, kde svými znalostmi a schopnostmi nestačíme na řešení problémů před nimiž stojíme (jednání v nejistotách).

………………………….

Základní charakteristiky moudrosti:

 

1.      Moudrost se týká velice širokého okruhu témat, veliké hloubky myšlení a rozsáhlého souboru hodnot. Přitom je to vše do značné míry harmonicky skloubeno.

2.      Moudrost se týká důležitých, ale přitom i dosti obtížně srozumitelných témat smysluplnosti života a životních cílů i cest, které k ní vedou.

3.      Moudrost se dostává až k samým hranicím našeho poznání a sama se týká problematiky jejich možností.

4.      Moudrost obsahuje poznatky z nejvyšší úrovně našeho poznání, nejvyšší hranice našeho usuzování a našich životních rad.

5.       Moudrost se dá snadno rozeznat. Dá se jí však obtížně dosáhnout a přesněji ji definovat není též snadné.

--------------------------------

1.      Bohaté znalosti sama sebe. Jde o hluboký vhled do jádra vlastní osoby, který mimo jiné dává člověku realistickou představu o schopnostech a kompetencích, které má, který mu dává i přesnější obraz o jeho emocionálním stavu a o cílech, k nimž to má v životě namířeno.

2.      Způsoby sebeřízení a ovládání vlastního osobnostního růstu. Zde jde nejen o otázky řízení či ovládání emocí, ale i o otázky sebeovládání a sebeřízení v sociálním životě – v jednání s druhými lidmi. Důraz je zde kladen na humor, který hraje v emocionálně exponovaných situacích napětí důležitou roli.

3.      Sebepoznávání. Poznávání příčin vlastního rozhodování, emocionálního reagování a jednání – např. toho, že v různých situacích jedná člověk tak, a ne jinak. Obdobně tomu je i s jeho emocemi. Patří sem i poznávání toho, jaký vliv na něj – zvláště na jeho emoce – mají různí lidé (jak ho ovlivňuje jejich chování a jednání s nimi).

4.      Schopnost nezaujatého sebehodnocení. Ti lidé, kteří mají dobře vyvinutou tuto schopnost, se na sebe dívají očima nezaujatého pozorovatele, dovedou kriticky hodnotit svůj stav i svá rozhodnutí a činy a přitom se přijímat (akceptovat) a mít k sobě úctu. Přitom vykazují toleranci k druhým lidem a k jiným hodnotám, nežli jsou ty, které oni sami uznávají jako důležité (pokud ovšem tyto hodnoty nevykazují poškozování zájmů druhých osob).

5.    Schopnost tolerovat mnohoznačnost. Patří sem schopnost rozeznávat situace, které mají nejen jednu, ale právě více stránek a s nimi pracovat (nelpět jen a jen na svém pohledu, ale vidět danou věc i z druhé strany). Tento rys zahrnuje na jedné straně otevřenost k tomu, před čím daný člověk stojí, na druhé straně i důvěru v možnost poznání správné cesty k řešení složitých situací.………………………..

         Kritéria silných stránek charakteru

 

Má-li být určitá silná stránka charakteru jako právoplatná přijata do daného systému, musí odpovídat řadě kritérií. Ta jsou přesně formulována (Peterson, Seligman, 2004, s. 16–28). Uveďme je zde v přehledu, neboť se týkají i moudrosti a všech pěti dílčích silných stránek, kterými tato ctnost přispívá do celkového obrazu síly charakteru člověka:

 

1.      Daná silná stránka musí přispívat k tomu, aby člověk, který ji vykazuje, lépe zvládal těžkosti, do kterých se v životě dostává.

2.      Daná silná stránka osobnosti musí být kladně hodnocena z morálního hlediska.

3.      Aktivita dané silné stránky nesmí působit negativně na druhé lidi.

4.      U dané silné stránky charakteru musí existovat nejen její kladný pól, ale i pól negativní (např. u ní musí existovat nejen moudré, ale i nemoudré projevy).

5.      Daná silná stránka se musí zřetelně projevovat (v myšlení, v emocionálním životě i v motivaci jednání lidí), a to tak, že tyto projevy je možno zjišťovat a měřit. Přitom tyto projevy musí mít určitou stabilitu (nesmí být jen chvilkové).

6.      Daná silná stránka charakteru musí být specifická (odlišná od ostatních) a nesmí se dát rozložit.

7.      O dané silné stránce osobnosti musí existovat povědomí v každé kulturní oblasti, např. ve formě povídek, novel, zpěvů atp., které naznačují, že a jak se tato silná stránka osobnosti projevuje v běžném životě.

8.      Ve společnosti musí existovat lidé, kteří mají mimořádně vyvinutou danou silnou stránku charakteru – jakési vzory její vykrystalizované formy.

9.      Ve společnosti musí existovat lidé, kteří mají mimořádně zaostalou danou silnou stránku charakteru – jakési vzory její vykrystalizované formy zakrnění (chybění) či nedostatečného vyvinutí.

10.    Ve společnosti musí existovat kulturní útvary, které mají vztah k projevům dané silné stránky charakteru.[3]

  ………………………..

„Lidé s vyšší úrovní moudrého jednání:

…………………………

       se zdají být otevřenější,

       jsou motivačně orientovaní na růst a zrání osobnosti,

       intenzivněji se zabývají morálními (etickými) otázkami,

       jsou tvořivější,

       nejsou tak moc konzervativní,

 

       neodsuzují tak snadno a rychle jako ti, kteří tak vysokou

úroveň moudrosti nemají,

       výrazněji se zajímají o to, jak je druhým lidem,

       snaží se pochopit, jak tito lidé uvažují, jak co emocionálně prožívají a oč jim jde,

 

       jsou schopní se sociálně projevovat,

       jsou klidní a vyrovnaní,

       neztrácejí zájem o to, co se děje ve světě kolem nich,

       nejde jim jen o jejich vlastní blaho, ale jsou též orientovaní na to, co dělat, aby druhým lidem a celé společnosti bylo dobře.“

(Staudinger, Dörner, Mickler, 2005)  ……………..

Dotazník VIA-SI počítá s tím, že dotazovaná osoba sama vyjadřuje svůj vlastní postoj k řadě výroků, které se jí ptají na její vlastní typické (obecnější) postoje a způsoby jednání. Byla již provedena faktorová analýza tohoto dotazníku a bylo při ní zjištěno pět hlavních faktorů. Je mezi nimi výrazný faktor, který se týká moudrosti. K dotazníku VIA-SI určeného dospělým lidem byl vypracován ještě obdobný dotazník určený dospívajícím – VIA-Youth.

Dotazník VIA-SI vyplnilo do r. 2003 více jak 150 000 dospělých lidí ze 175 států. Výsledky se centrálně zpracovávaly. Podrobnosti uvádí Ch. Peterson a M. E. Seligman (2004, s. 625–644).

……………

21.05.08

Předneseno na celostátní setkání sekce psychologie zdraví  ČMPS v květnu 2008 ve Vernířovicích

 



  
 

[3] Souhrnně je možno říci, že u moudrosti bylo prokázáno, že u všech jejích pěti dílčích silných stránek charakteru jsou všechna výše uvedená kritéria splněna.

.........................................