Grada Publishing, Praha 2002 (198 stran).
O psychologii pacienta se dozvídáme mnohé z rozhovoru zdravotníků (lékařů i zdravotních sester) - z jejich osobních zkušeností a zážitků. Některé z těchto poznatků se dostávají i do literatury - často spíše beletristické a esejitické, nežli odborné. Kniha, která se zde dostává do rukou čtenářů se snaží podat přehled toho, co se klasické, odborné psychologii podařilo zjistit o tom, co se děje v psychice pacienta.
Nadpis knihy vystihuje často jen do určité míry to, oč v knize jde. Je tomu tak i zde. Spíše, nežli o psychologii nemoci měli bychom hovořit o psychologii pacienta, tj. léčícího se nemocného člověka - i když se zde projednávané téma dotýká i těch lidí, kteří jsou sice nemocní, ale neléčí se.
Je zapotřebí upřesnit kdo je pacientem o němž se zde jedná. Jde v prvé řadě o somaticky nemocné pacienty. Toto zúžení tématu je dáno tím, že o psychicky nemocných pacientech a psychiatrických případech existuje u nás již dostatek literatury. Ještě v jednom směru je třeba téma upřesnit. V knize jde v prvé řadě o dospělé somaticky nemocné pacienty. Menší pozornost je věnována dětem. I zde je důvodem to, že o této tematice - psychologii dětského pacienta - bylo u nás publikováno již poměrně dosti poznatků.
Oč zde jde? Přijde-li pacient k lékaři, snímá lékař anamnézu. Klasicky jde o zjištění obtíží, seznámení se s rodinnou anamnézou, vývojovými aspekty, životem pacienta v pracovním prostředí, sexuálním životem pacienta - pokud to může mít vztah k nemoci atp. Doporučuje se přitom pozorně sledovat chování pacienta při snímání anamnézy a dozvědět se další informace od lidi kolem pacienta. Tzv. explorativní rozhovor je doporučován pak při zaměření na zcela speciální oblast problémů. Potud klasická medicína.
Čeho si v této souvislosti všímá psychologie?
x co pacienta vedlo k tomu, že navštívil lékaře?
x co si pacient myslí, že mu je - jaká je jeho představa o jeho zdravotním stavu?
x co vše pacient očekává od lékaře?
x co vše chce pacient lékaři říci?
x jak vypadá rozhovor lékaře s pacientem, je-li viděn z hlediska pacienta?
x jak je pacient spokojen s tím, že vše, co měl na srdci, mohl lékaři sdělit?
x jak pacient rozumí tomu, co mu lékař říká?
x jaké jsou pacientovi představy o tom, jak bude léčen?
x jak chápe pacient to, co má - podle lékařova příkazu či doporučení - dělat?
x jak to vypadá s emocionálním životem pacienta?
x jaké utrpení požívá pacient a jak toto utrpení zvládá?
x jak to vypadá s obavami a strachy pacienta - čeho se obává a bojí?
x jakým způsobem dosud pacient zvládal své životní těžkosti?
x jaké strategie a taktiky zvládání stresu - i distresu nemoci - pacient zná a má k dispozici?
x jaká je pacientova motivace žít a něco pro své zdraví udělat?
x jaká je pacientova představa o kvalitě života, jak se k tomuto cíli blíží a co mu stojí v cestě? atp.
Oč zde nejde. Nejde zde o alternativní medicínu.
Oč tedy zde jde?
Bylo možno v kostce říci, že
jde o doplnění klasické -akademické, biochemicky zaměřené medicíny poznatky klasické - akademické psychologie.
Nejde však o zdaleka tak důsledně prozkoumané oblasti, jak jsme na to zvyklí v biochemicky orientované akademické medicíně. Důvodem je to, že se zde jedná o přístup relativně mladé disciplíny - psychologie zdraví (pojednává o ní stejnojmenná autorova kniha z r. 2001). Jde však o vážné upozornění na problematiku, která by neměla být opomíjena v rámci zdravotní péče o člověka. Ten je středem pozornosti nejen lékařů, ale i psychologů.
Předmluva: profesor. MUDr. Vratislav Schreiber, Dr Sc.
Úvod
A. Psychologická stránka průběhu nemoci
11 Jak se stáváme pacienty
12 Proč někdo přichází pozdě k lékaři
13 Boj pacienta s nemocí
14 Kdy pacient dodržuje pokyny lékaře
15 Pacient v nemocnici
16 Interakce pacienta s lékařem
17 Rozhovor pacienta s lékařem
18 Jak pacient zvládá bolest
19 Jak pacient zvládá problémy své nemoci a utrpení
B. Psychika pacientů s nejčastější diagnózou
21 Pacient s kardiovaskulárním onemoněním
22 Pacient s onkologickým onemocněním
23 Chronicky nemocný pacient
C. Psychika pacientů stárnoucích a umírajících
24 Starý člověk jako pacient
25 Obtíže stárnoucích lidí vyrovnat se s problémy stárnutí
26 Umírající pacient
D. Kvalita života pacienta
Závěr
E. Literatura