Jak přežít vztek, zlost a agresi.
Grada Publishing, Praha, 2004. 154 str. 149.-Kč
Obsah
Úvod - co je dobré vědět o hněvu a zlosti.....................................1
Co je hněv a zlost ? ... .........................................................2
Falešné představy o hněvu a zlosti.............................................7
Proč a jak dochází k hněvu a zlosti...........................................11
Nezbytné minimum z teorie hněvu a zlosti..................................12
Oprávněný a neoprávněný hněv................................................17
Co usnadňuje a co tlumí zrod hněvu a zlosti?............................ ...19
Hněv a zlost v běžném životě............................................... 24
Co s hněvem a zlostí v manželství?............................................24
Hněv a zlost v rodině - v interakci rodičů s dětmi...........................28
Jak se chováme a jak jednáme v hněvu a zlosti......................... 34
Explozivní projevy zlosti a vzteku............................................35
Implozivní projevy zlosti a vzteku............................................36
Nebezpečné potlačení zlosti - represe a suprese ...........................37
Zastřená forma vyjadřování hněvu a zlosti...................................38
Sebejisté, ale ohleduplné jednání při hněvu a zlosti........................39
Praxe zvládání hněvu a zlosti.................................................41
Co dělat, když nás někdo nechtěně rozzlobí?.................................41
Zvládání těžkých forem nedorozumění........................................43
Pět kroků boje s vlastním hněvem a zlostí.....................................44
Co dělat, když se na někoho nebo na něco pořádně rozzlobíme? .........47
První pomoc při výbuchu hněvu, zlosti a vzteku..............................51
Jak jednat s rozlíceným člověkem?
Co má dělat ten, kdo se snadno rozčílí a vybuchne zlostí a vztekem?......52
Jak odpustit viníku, aby bylo dobře..........................................54
Neodpustím! ..................................................................... 55
Co je a co není odpuštění? ....................................................... 57
Jak postupovat, když chceme někomu něco odpustit?........................62
Tři poznámky pro zamyšlení před startem.............................62
Metoda ENRIGHT........................................................64
Metoda H E A L ............... .........................................70
Cvičení: Učíme se odpustit těm, kteří nám uškodili..................77
Co pomáhá odpuštění?.............................................................80
Co překáží odpouštění?............................................................81
Literatura
česká.................................................................................82
zahraniční............................................................................83
Výňatek z textu:
Co je dobré vědět o hněvu a zlosti
Motto: Hněv je zcela normální, obvykle zdravá lidská emoce. Když se však vymkne naší kontrole, stává se destruktivním jevem a vytváří problémy. Může nás dovést až tak daleko, že se cítíme jako by v moci zlých sil.
Charles Spielberger.
Hněv je podstatnou složkou zdravého způsobu života. Je bezpodmínečně potřebný pro naše přežití. Jde však o jeho konstruktivní a ne destruktivní užití. Naše neschopnost tvořivého využití energie hněvu je největším ohrožením současné společnosti
Neil Clark Warren
Motto: Každý pátý člověk má problémy se zvládáním hněvu a zlosti
Charles Spielberger
Hněv a zlost jako emoce a jako způsob chování
Když řekneme slovo láska, setkáme se u většiny lidí s kladným postojem k této emoci.
Když řekneme slovo hněv, setkáme se obvykle s postojem negativním. Proč? Jsme zřejmě ovlivněni zkušenostmi, zážitky a vzpomínkami, kdy jsme neuměli odlišit hněv jako emoci od hněvivého jednání či chování, které bylo výrazně negativní (Fredrickson, 2002). Přesněji: bylo projevem nekonstruktivního využití energie, kterou nám emoce hněvu nabízí.
Hněv a zlost jako druhotná emoce
Častokrát prožíváme hněv a zlost a neuvědomujeme si, že něco předcházelo tomuto zážitku. Vezmeme-li v úvahu tento sled událostí v čase, můžeme chápat hněv a zlost jako sekundární jev, tj. jako jev, který stojí v časovém pořadí až druhému místě po jiném jevu v naší psychice.
Příklad: V rodině jsou dvě děti. O něco starší syn a mladší děvčátko. Děvčátko je tatínkovým mazlíčkem. Ten po synovi se chce, aby se choval moudře - dělal mnohé domácí práce a ovládal se. Jeho sestra však doma nemusí dělat téměř nic. Trpí se jí mnohé projevy zneužívání náklonnosti rodičů. Pak najednou dojde u syna k neovládanému projevu hněvu a zlosti. Chlapcovu zlostnému chování porozumíme jen tehdy, když vezmeme v úvahu to, co se dělo před tím, nežli jeho hněv vzplál.
Hněv a zlost jako varovný signál
Hněv a zlost je proto možno vidět jako varovné emocionální signály. Chce se jimi upozornit - v pohledu toho, kdo se hněvá a zlobí - na něco, co je jiné, nežli by mělo být (Nakonečný, 2000). Když těmto signálům neporozumíme a nic nezměníme, může se jeho chování a stav trvale nepříznivě změnit. Když správně neporozumí emociogenním signálům a nezareaguje na ně konstruktivně, ale destruktivně. Člověk, který se hněvá a zlobí, se může snadno stát zlým člověkem (ošklivým dítětem). Může zahořknout. Zatvrdit se. Rozhněvat na celý svět. Emoce hněvu se může změnit v emoci nenávisti. Ta se může z individuálně adresného zaměření rozšířit (zobecnit - generalizovat) na větší skupinu lidi - např. na všechny dospělé lidi atp. Není marné chápat hněv a zlost jako příznak - symptom něčeho, co by nám nemělo uniknout. Něčeho, co je v životě toho, kdo se zlobí, podstatně důležité (Corsini, 1994).
Všade tam kde se setkáváme s hněvem a zlostí je třeba od sebe odlišovat oblast emocí a oblast způsobu vyjádření. Toto odlišení má dalekosáhlý dopad pro výchovu. Emoce jsou dány naší přirozeností. S tím se mnoho dělat nedá. Způsob jednání, vyjádření, výraz, projev využití nahromaděné energie je však možno upravovat, měnit (modifikovat). To znamená, že je možno vychovávat se a vychovávat druhé k tvořivému řešení. V tom je mimo jiné i základ výcviku v sebeovládání (sebe-disciplíny). Neil Clark Warren (1990) říká: Lidé, kteří se hněvají a jsou plni zlosti, mají k dispozici značnou sílu, kterou by mohli využít k řešení situace. Když jsou dobře trénování, využijí ji konstruktivně. Ti však, kteří jsou zaměřeni nepřátelsky, jsou naplněni nenávistí. Nejsou zainteresováni na tvořivém, konstruktivním řešení situace. (s. 132).
