Peter C. Hill a Ralph W. Hood, Jr. (Eds.)

Measures of religiosity

Religious Education Press, Birmingham, AL. 1999.

ISBN 0-89135-106-X

Když J.Robinson a P. Shaver vydali knihu nazvanou Measures of Social Psychological Attitudes, byl to počin nesmírného významu. Mravenčí prací se jim podařilo podat v jedné (tlustší) knize přehled metod, které byly v psychologii v posledních desetiletích vyvinuty k měření sociální postojů. Nešlo o lecjakou knihu. K práci přistupovali odpovědně. Vybrali nejprve nejdůležitější druhy sociálních postojů, stanovili význam použitých termínů a po té sebrali všechny možné metody, jimiž se daný postoj kdy měřil. Z nich kritickým zhodnocením vybrali nejspolehlivější metody, které je možno s klidným svědomím doporučit k použití v dalším výzkumu.. Ty pak zařadili do svého seznamu. Tato kniha se pak stala nejen nevyčerpatelným zdrojem pro práci sociálních psychologů, ale pomohla i vnést určitý řád do psychologických výzkumů a publikací. Nejen to. Tato kniha se stala i vzorem pro další práce obdobného druhu. Jednou z nich je recenzovaná kniha. Její autoři nijak nezakrývají odkud vzali podnět a co jim bylo vzorem.

Robinsonova a Shaverova pokladnice metod k měření sociálních postojů obsahovala mimo jiné (např. Life Satisfaction Scales) i metody používané k měření náboženských (religiozních) postojů. Ty tvořily jednu ze 7 hlavních kapitol. Ve druhém vydání tuto kapitlu již nenajdeme. Důvodem bylo to, že metod s tímto zaměřením bylo v poslední době publikováno takové množství, že byl dán podnět k jejich samostatnému zpracování. Tím je recenzovaná kniha.

Záměr shromáždit informace o metodách zjišťování a měření postojů s náboženským (spirituálním) obsahem vzala za své Divize č. 36 Psychology of Religion Americké psychologické společnosti (APA) a finančně tento úkol podpořila nadace sira Johna Templetona.

Při redakci recenzované knihy byly nejprve určeny okruhy zájmu. Poté byly definovány základní termíny a proveden nejobecnější přehled dotazníků a škál, které byly publikovány od roku 1970. Po kritickém zhodnocení těchto metod bylo přistoupeno k jejich zpracování podle stanoveného vzoru. Ten vyžadoval nejprve přesné definování proměnné, kterou daná metoda měří, po té popis dané metody, její normy a standardizaci, stanovení reliability a validity, přehled prací provedených za použití dané metody, přesný bibliografický zdroj metody a literární údaje o pracích, kde se o této metodě jedná (references). Na závěr je daná metoda uvedena buď celá (i s instrukcí a způsobem vyhodnocování zjištěných dat - tam, kde k tomu autor dal svolení) nebo jen na příkladech (kde jde např. o složitější metodu a delší text).Ve druhém případě je uveden i zdroj, kde je možno kompletní danou metodu získat.

O které metody měření náboženských (religiózních, spirituálních, duchovenských postojů) jde, o tom je možno si udělat představu z přehledu názvů hlavních skupin. Jde o metody zjišťování a měření náboženských přesvědčení (beliefs), náboženských praktik, náboženských postojů v nejširším slova smyslu, o metody náboženské orientace (spirituálního životního směřování), vývoje náboženských představ a postojů, náboženského zaujetí (commitment) a angažování (involvement), náboženské zkušeností, náboženských (morálních) hodnot, náboženských způsobů řešení životních problémů, náboženských forem boje s těžkostmi (distresy a denními starostmi - daily hassles) atp. V dalších skupinách jde o škály měření spirituality, mysticismu, pojetí Boha (životní vertikály), odpouštění a odpuštění, náboženského fundamentalismu, náboženských postojů k smrti, Božímu zasahování do života a dějin (atribuce příčin dění transcendentálním silám), náboženských pojmů (konstruktů) a postojů k různým náboženským institucím. Ve výše uvedených případech jde většinou o jednodimenzionální škály. Zvláštní kapitolu v recenzované knize tvoří vícedimenzionální škály náboženské orientace. Celkově je v recenzované knize uvedeno téměř 100 metod k diagnostikování duchovních (náboženských, spirituálních atp.) postojů.

Jak jinak ani není možné, i v daném případě nejde o práci autorské dvojice, ale o spolupráci velkého počtu spolupracovníků. V přehledu jejich jmen najdeme i jména vedoucích oddělení psychologie náboženství na různých univerzitách a fakultách (viz např. David Wulff, Richard Spilka atp.) i vedoucí redaktovy časopisů s danou tématikou ( viz např. Raymonda Paloutuziana vedoucího redaktora časopisu The International Journal of the Psychology of Religion atp.).

Celkově je třeba říci, že jde o knihu velice potřebnou pro studium duchovních, náboženských (spirituálních) postojů a jevů (z psychologického hlediska), tj. oblasti, která se neustále rozrůstá. Příkladem tohoto růstu zájmu o témata, která dosud byla zasunuta relativně v pozadí může být rozvoj zájmů o tématiku odpouštění (forgiveness). V recenzované knize jsou uvedeny jen dvě metody diagnostikování osobnostní charakteristiky /rysu) ochoty daného člověka někomu něco odpustit ( Enright Forgiveness Inventory a Forgiveness Scales -Wade). Od r. 1999, kdy recenzovaná kniha vyšla, byly zveřejněny další tři další metody měření ochoty odpustit - HFS --Heartland Forgiveness Scale, Rye Forgiveness Scale a Forgiveness Likelihood Scale - všechny jsou k disposici u autora recenze).