Recenze knihy: Raymond F. Paloutzian: Invitation to the Psychology of Religion.

Second edition, Allyn and Bacon, Boston, 1996.

V úvodu recenze je třeba upozornit, že nejde o učebnici psychologie náboženství - o monografické zpracování celého daného předmětu (jako jsou např. učebnice psychologie náboženství autorů či autorských kolektivů - jako např. Wolf, Hood -Spilka -Hunsberger- Gorsuch, Johnson, Meadow -Kahoe, Oates, Scobie, Havens, Spilka-Hood-Gorsuch - na Slovensku Stříženec aj.

Nejde ani o monografické zpracování jednoho vybraného tématu psychologie náboženství - jako je např. Schumacher Religion and mental health., Ader et al. Psychoneuroimmulology, Batson et al. The religious experience, Malony-Southhard Handbook of religious conversion, Malony-Lovekin Glosolalia, Argyle et Beit-Hallahmi The social psychology of religion, Hood Handbook of religious experience a pod .

Nejde ani o filozofické pojednání typu práce C.G. Junga Psychologie und Religion nebo G. Lenskiho The religious factor.

Jde o pozvání ke studiu daného předmětu. Jinak řečeno: jde o captatio benevolentiae - pozitivní ovlivnění postoje čtenáře k danému tématu, o probuzení jeho zájmu a získání čtenáře pro studium dané tematiky. Toto zaměření, vyjádřené v titulu knihy slovem Invitation vedlo autora knihy na jedné straně k pečlivému úvodu - vysvětlení toho, co se rozumí termínem náboženství, případně spiritualita a co s tím má společného psychologie. Vedlo ho to i k výběru pěti ukázkových témat této discipliny, která jsou pak v knize mistrovsky zpracována.

Autor podává v úvodu přehled řady pokusů o přesnější určení (definování) toho, co se rozumí náboženstvím - viz např. Batsonovo pojetí: Náboženstvím se rozumí to, co člověk dělá, aby se vyrovnal se základními existenciálními otázkami(12). Gorsuchovo pojetí: Náboženstvím se rozumí zobecněná, abstraktní orientace (člověka ve světě), která dává možnost vidět tento svět (v určitém světle). (13) atp. V knize je hned v úvodu věnována pozornost pojetí náboženství, které v sobě zahrnuje lidskou touhu a snahu po úplnosti a celistvosti (wholeness) a s tím spojeným hlubokým vnitřním pokojem (šalom). Náboženství (spiritualita) může tak lidskému životu dodávat smysluplnost, ovlivňovat způsob vidění světa (percepci a interpretaci dění), vést ke zcela určitému (morálnímu) jednání, ukazovat, co je dobré a co dobré není, odpuštěním a smířením pomáhat z pocitů viny a umožnit příklon k určitému pojetí pravdy. Náboženství a spiritualita jsou přitom v knize chápány v celém širokém rozsahu - nezahrnuje jen křesťanství nebo jen některá klasická náboženství. Větší důraz je přitom v knize kladen na osobní nežli na sociální dimenzi náboženství.

Na toto pojetí náboženství a spirituality navazuje pojetí psychologie náboženství. Autor píše: Úkolem psychologie náboženství je naučit se chápat, jak se náboženské vidění světa projevuje (pracuje) v životě lidí (13). Náboženská psychologie se snaží objevit (vyjevit) psychologické procesy, které zprostředkovávají náboženský život (29). Jde v ní o analýzu náboženství z psychologické perspektivy (29). Náboženská psychologie studuje náboženská přesvědčení a chování z psychologické perspektivy. (28) atp.

R. F. Paloutzian formuluje vlastní přístup k věci: Naší základní premisou je, že psychologická pojetí, psychologické metody a perspektivy mohou být účelně použity k tomu, aby bylo lépe porozuměno náboženství (31) To však neznamená, že by psychologie měla výsadní právo na pravdivé pojetí náboženství. Psychologický pohled na náboženství je jen jedním z řady možných. (32)

Témata. Kniha o rozsahu 304 stran je rozdělena do 10 kapitol. V první kapitole autor vytyčuje pět základních aspektů náboženského života - a jejich kombinace: přesvědčení, náboženskou praxi, pocity, kognitivní aspekty a důsledky náboženského života Teprve poté se věnuje psychologickým procesům, které je možno diagnostikovat v pozadí těchto procesů - chápe jimi nevědomé faktory, sociální faktory, učení, hodnotové hierarchie, potřeby-osobnostního zrání a naplnění života smyslem (řešení jeho smysluplnosti).

Druhá kapitola pojednává o historii psychologického studia náboženství, třetí o odlišnosti běžného a náboženského jednání lidí a z toho plynoucích otázek volby metod, kterých se v dané oblasti používá-od fenomenologických metod po experimenty a od popisů k faktorové analýze. Další kapitoly jsou věnovány náboženskému životu v průběhu života (life span approach) - v dětství, dospívání a dospělosti. Následují čtyři kapitoly jsou věnovány nejpozoruhodnější tématice psychologie náboženství: náboženské konverzi, náboženské zkušenosti a spirituálním zážitkům, náboženské orientaci, náboženským postojům a náboženskému jednání. Poslední z těchto čtyř stěžejních kapitol je věnována otázkám vztahu náboženství ke zdravotnímu stavu - fyzickému, psychickému i duchovnímu a kvalitě života. V závěru knihy je bibliografie - seznam 437 citovaných prací a dosti podrobný rejstřík.

Charakteristiky recenzované knihy. Předmět, kterým se kniha zabývá je možno označit tradičním termínem náboženství - klademe-li důraz na kognitivní a konativní stránku věci nebo spiritualita, klademe-li větší důraz na emocionální, zážitkovou a prožitkovou stránku věci. Náboženský život člověka chápe daná práce ne jako monodimenzionální, ale jako jednoznačně mnohodimenzionální jev a (28). V rozhodování mezi slovními projevy a chováním - jednáním lidí klade prvořadý důraz na jednání (např. real helping behavior). Tomu dává přednost i v oblasti metodologie - oproti metodám pracujícím se slovními výroky, dotazníky atp. (221-223). Autor se snaží vidět danou skutečnost z více stran. Je kritický a to jak v oblasti koncepční, tak v oblasti metodické - i když v rozhodujících chvílích dovede říci jasně, které stanovisko zaujímá

R. F. Paloutzian se snaží vidět skutečnost koncepčně - hledá teorie nadřazené daným výzkumům. Naznačuje psychologické teorie, které by mohly pomoci lépe porozumět tomu, co se v náboženské aktivitě děje - viz např. attribution theory, attachment theory a teorie náboženství jako schematického rámce v 7. Kapitole, kde jde o nástin teorií náboženské zkušenosti atp. Autor nás při tom přivádí až na samou hranici současných bádání - viz např. problematiku osobnostní charakteristiky typu quest a tzv. pravého autoritářství (230).

Stylistická stránka knihy. Kniha je mimořádně dobře čtivá, srozumitelná běžnému čtenáři. Vysvětluje důsledně termíny, uvádí definice používaných pojmů. Je bohatě doplňována příklady z praktického života a díky tomu je dobře srozumitelná i nezasvěceným. Styl práce připomíná spíše rozhovor autora se čtenářem (přesněji: Buberovský dialog) nežli autorský monolog. Na konci kapitol a často i na závěr větších odstavců uvádí autor souhrn - hlavní myšlenku probrané látky (např.11) a každou kapitolu uzavírá sérií zhruba 5 - 10 otázek k dané tématice. Uvádí též vždy 4-6 doporučených článků či knih pro ty, kteří by chtěli jít dále a hlouběji.

Určení. Kniha je určena nejen psychologům a teologům, ale i širšímu okruhu čtenářů - každému, komu existenciální otázky a problémy smysluplnosti života a účelu naší aktivity leží na srdci. Úkol pozvání k zasvěcenějším rozhovorům o těchto tématech plní mimořádně dobře. Pro českého čtenáře, pro něhož jde většinou o relativně dosud neznámou oblast psychologie, je tato kniha mimořádně vhodná jako otevírání okna do oblasti, bez které věda o člověku není úplná. Pro toho, kdo se do ní začte, přináší mnohé nové, povzbudivé a přínosné.

Jaro Křivohlavý

Raymond F. Paloutzian: Invitation to the Psychology of Religion. Second edition, Allyn and Bacon, Boston, 1996.

In the introduction of this review it is necessary to clarify what kind of book about the psychology of religion it is, It i not a monography of the whole subject as are the textbooks of psychology of religion written e.g. by Wolf, Hood -Spilka -Hunsberger- Gorsuch, Spilka-Hood-Gorsuch, Johnson, Meadow -Kahoe, Oates, Scobie, Havens or Stříženec in the Slovak Republic.

It is not a monography of a special elected topic of the psychology religioín as are e.g. the books written by Schumacher Religion and mental health., Ader et al. Psychoneuroimmulologie, Batson et al. The religious experience, Malony-Southhard Handbook of religious conversion, Malony-Lovekin Glosolalia, Argyle et Beit-Hallahmi The social psychology of religion, Hood Handbook of religious experience .

It is not a a philosophica essay of the kind of the book written by C.G. Jung Psychologie und Religion or G. Lenski The religious factor .

It is an Invitation to the study of the given subject - psychology of religion. It is basically a captation benevolentiae - influencing the attitude of the reader in a positive way and attracting him to the subject discussed in the book . This targeting of the book led the author to pay enormous attention to the clarification of the subject discussed - to explain what does it mean religion or spirituality and to show what is the relation between this subject with psychology. It led him as well to the election of the main topics discussed in the book. These subjects are then discussed in a brilliänt way.

In the introductory chapter there is a review of the attempts to define religion - e.g. in the way Batson et al. do it Actions can be cosidered religious to the extent to which they can be related to oneś conception of religion and Religion is what one does to come to grips with existential questions (p. 12) or as Gorsuch´s way or defining religion: Religion at least includes the notion that it is a generalized, abstract orientation through which people see the world. (13). In the whole book there is prevalent the concept or religion as a

Autor podává v úvodu přehled řady pokusů o přesnější určení (definování) toho, co se rozumí náboženstvím - viz např. Batsonovo pojetí: Náboženstvím se rozumí to, co člověk dělá, aby se vyrovnal se základními existenciálními otázkami(12). Gorsuchovo pojetí: Náboženstvím se rozumí zobecněná, abstraktní orientace (člověka ve světě), která dává možnost vidět tento svět (v určitém světle). (13). V knize je hned v úvodu věnována pozornost pojetí náboženství, které v sobě zahrnuje lidskou touhu a snahu po úplnosti a celkovosti (wholeness) a s tím spojeným hlubokým vnitřním pokojem (šalom). Náboženství (spiritualita) může tak lidskému životu dodávat smysluplnost, ovlivňovat náš způsob vidění světa (percepci a interpretaci dění), vést ke zcela určitému (morálnímu) jednání, ukazovat, co je dobré a co dobré není, odpuštěním a smířením pomáhat z pocitů viny a dává mu možnost přiklonit se k určitému pojetí pravdy. Náboženství a spiritualita je přitom v knize chápána v celém svém širokém rozsahu - nezahrnuje jen křesťanství nebo jen některá klasická náboženství. Větší důraz je přitom v knize kladen na osobní nežli na sociální dimenzi náboženství.

Prof. Jaro Křivohlavý
Nad Cementárnou 18
Praha - 4, Podolí
147 00
 
telefon: +420/2/61213863  
e-mail: j.krivohlavy@volny.cz
email