Sedláková Miluše: Vybrané kapitoly z kognitivní psychologie.

Mentální reprezentace a mentální modely. Grada Publishing, Praha 2004.

Název knihy nás může zarazit tím, že z dané oblasti vyčleňuje jen vybrané kapitoly.Tím se snaží naznačit, že se nejedná o pohled na současný stav celé oblasti kognitivní psychologie. Je to však jen částečně pravda. Hned v první kapitole se autorka pokusila o nastínění toho, co se dělo od zrodu experimentální psychologie do současné doby v klasické oblasti psychologie nazývané "vnímání a myšlení". V závěrečné kapitole nazvané "zhodnocení informačního a počítačového paradigmatu" se pak autorka vrací k problematice celé oblasti kognitivní psychologie a kriticky zvažuje co je v ní nejcennější. Do určité míry je tak možno recenzovanou knihu považovat "cum grano salis" za úvod do kognitivní psychologie. Proč? Je v ní úvod do oblasti semiotiky (vědy o znacích), i semiotických dílčích oborů (např. semantiky - studia významu, syntaxe, semiotické pragmatiky, sigmatiky (vědy o vztazích znaků k designovaném jevům). Celá jedna kapitola (č. 4) je věnována problematice znaku a významu (s. 101 - 122) v kontextu pojednání o psychickém obsahu. V úvodní části je stručně pojednáno i o konekcionismu (s. 35 - 38) a v závěru se pak dočteme, že v něm autorka vidí perspektivní formu studia (s. 208 - 209). Obdobně je zde zařazena zmínka o kognitivní vědě (s. 33 - 35), vývojově orientované kognitivní psychologii (s. 33) atp.

Pravdou je, že z celé oblasti kognitivní psychologie autorka vybrala několik nejdůležitějších témat. Patří k nim nejen mentální reprezentace a kognitivní modely, ale i otázky teorie mysli - mentální modelování v raném věku, problematika folkové (laické psychologie), psychologické aspekty semantiky a semiologie - otázky znaku a významu. Kniha o rozsahu 252 stran je doplněna na publikaci o kognici poměrně dosti bohatým obrazovým materiálem, seznamem téměř 350 knih a článků citované literatury a věcným i jmenným rejstříkem. Pro nezasvěcené je na konci knihy kapitola přehledu celkem 18 životopisů a přínosů nejznámějších osobností v dané oblasti Jádrem recenzované knihy je problematika mentální reprezentace (s. 43 - 100). Toto pojetí sleduje novodobé psychologické studium mentální, tj. interní (na rozdíl od externí) či kognitivní reprezentace. Ta převádí poznávací procesy na procesy zpracovávající informace. Termínem "reprezentace" při tom označuje vztah mezi symbolem a denotátem. Tím je tato oblast blízká semiotice, kde zastupování, odkazování a označování plní základní funkci znaku. Termínem reprezentace se označuje buď představivost ve smyslu dispozice (schopnost zobrazovat svět) nebo představování ve smyslu procesu. Oběma těmto stránkám mentální reprezentace je věnována soustředěná pozornost - viz např. problematiku mapování (s. 53), problematiku mentálních stavů (s. 67), modelů mentální reprezentace (s. 73) atp.

Druhou část hlavní kapitoly tvoří pojednání o obsahové analýze. Úvodní poznámka se týká mentálštiny (počeštělý anglický termín "mentalese") - vnitřní řeči, která hraje při obsahové analýze důležitou roli. Odlišuje se procesuální analýza (studium mechanizmů zajišťujících vznik, ustanovení a průběh jednotlivých procesů a jejich výsledků) a obsahová analýza. Ta se však vztahuje jen k analýze formálních znaků obsahu, ne však k jedinečnosti psychického obsahu, který zajímá idiografickou psychologii. V systémovém přístupu je pojednáno o vlivu kontextu, o vrstvách a druzích psychického obsahu. Souborně se ve 4. kapitole pojednává o pojetí obsahu mentální reprezentace v semiotice.

Druhýmn jádrem knihy je pojednání o mentálních modelech (s. 123 - 180). Autorka vychází z Craikova pojetí, podle něhož si "lidé konstruují modely, prostřednictvím nichž poznávají vnější svět a na jejichž základě též zpracovávají informace o něm" (s. 123). Odlišuje obecné pojetí modelu (např. v matematice či fyzice) od pojetí mentálního modelu, u něhož zdůrazňuje jeho inferenční charakter (důležitý pro chápání a porozumění věcem a procesům). Odlišuje mentální model od schématu a dotýká se otázek mentální logiky.

Jedné speciální otázce mentálního modelování je věnována větší pozornost - otázce mentálního modelování v raném dětství. Je o něm pojednáno v kontextu tématu symbolicky nazvaném "teorie mysli" (theory of mind, s. 151 -180). Jde o problém, který studují především vývojoví psychologové, případně ti, kteří se zabývají folkovou (naivní) psychologií. Pod termínem "teorie mysli" se zkoumá "vývoj dětské kompetence atribuovat (přisuzovat) jiným a v důsledku toho také sobě různé mentální stavy, prostřednictvím nichž lze popsat chování jiných a porozumět mu, ale i pochopit vlastní chování a jeho změny, k nimž dochází, případně je predikovat " (s. 152). Uvedena jsou filozofická a psychologická východiska, metodologické otázky tohoto studia a rozpory v pojetí. teorie mysli. Následuje přehled dílčích výzkumů různých modelů pretenze (předstírání) a vztah těchto studií k vymezení stadií vývoje psychiky, zvláště pak vývoje operování se symboly.

Pozoruhodná je kapitola o folkové (laické, naivní) psychologii (s.181 -202). Autorka o ní říká, že to je "část laického rozumu, kterého používáme, abychom zvýznamnili (osmyslnili) vlastní život i život ostatních lidí, případně i k predikci jejich chování " (s. 182). Hlavní pozornost není věnována ani tak vzniku a obsahu folkové psychologie, jako spíše vědecké reflexi tohoto jevu - předpokladům, pojetím mentálního stavu, vymezení folkového modelu, statusu a hodnocení folkové psychologie.

Bezesporným kladem recenzované knihy je pokus autorky o vystopování etymologických kořenů relativně nových termínů a vymezováním jejich významů. Příkladem může být odvozování termínu "reprezentace" od latinského praesento, repraesento a jeho spojení s českým významem "reprezentovat znamená zpřítomnit" (s. 43). Obdobně postupuje (např. na s. 102 - 103) při vysvětlováhní významu termínů designace, denotace, konotace, reference, semantika a semiologie. Neméně pečlivě se věnuje upřesňování významu českých termínů blízkých těm, s nimiž se setkáváme i v obecné mluvě (v přirozeném jazyce). Příkladem může být termín "význam", který blíže určuje "co znak znamená" (s. 103) a vykládá ho i jako "význam něčeho pro někoho (tedy ve smyslu hodnotícím, axiologickém" (str. 102).

Na jeden aspekt recenzované knihy bych rád upozornil. Je jím pro odbornou (vědeckou) práci neobvykle jemná - až poetická citlivost k českému jazyku. Dosvědčuje to např. řada českých až básnicky znějících použitých termínů. Příkladem může být termín "rodovost" - "stromovitost u stromů, kočkovitost u koček"(116), "zvědomitelný" (118), "neuvědomované myšlenky " (s. 124), "mentální modely jsou srostlicemi všech těchto složek" (s, 131), "mentální model je jako celek subjektem nezvědomitelný" (s. 132), "odkazovací funkce" (109), "část laického rozumu užíváme k tomu, abychom zvýznamnili (osmyslnili) vlastní život" (s. 182). Jazyková citlivost se týká však i slov počeštěných - viz např. "skupinové významy na úrovni sociolektu" (s. 121). Poetické cítění je možno vyčíst i z příkladu konotace: "význam malého hrníčku na kávu, který nám byl darován milým člověkem" (116).

Na jednu věc při recenzování této knihy nesmíme zapomenout. Autorka připravila rukopis k tisku, ale v průběhu konečné fáze redakce a editace zemřela. Je třeba vysoko vyzdvihnout nejen sílu, vytrvalost a nezdolnost autorky, ale i práci celé řady autorčiných spolupracovníků i reakce, kteří se zasloužili o to, že práce mohla vyjít.

Celkově je možno říci, že jde o práci "zasvěcenou". Je v ní znát jak síla autorčina záměru, tak obrovská píle při studiu nesmírného množství podkladového materiálu, který je téměř soudové provenience. Nad to vyniká autorčin nadhled, umožňující strukturaci celé živé problematiky. Není asi mnoho těch, kteří by byli s to o všech aspektech, kterých se kniha dotýká, diskutovat na autorčině úrovni, je však velké množství psychologů - a nejen jich - kteří by ze studia této knihy mohli mít velký prospěch. Investice tohoto druhu je vysoce návratná.